Lidovecký předseda a ministr zemědělství Marek Výborný doufá, že situace v Jižní Koreji nebude mít vliv na obchodní a diplomatické vztahy s Českou republikou. Věří, že zakázku na bloky v dukovanské jaderné elektrárně to neohrozí. Řekl to dnes novinářům před jednáním vlády. Podle vicepremiéra a ministra vnitra Víta Rakušana (STAN) se dá o věci očekávat debata na zasedání kabinetu.
Jihokorejský prezident Jun Sok-jol v úterý vyhlásil stanné právo, trvalo ale jen zhruba šest hodin. Zrušila ho jihokorejská vláda poté, co se prezident krátce předtím rozhodl respektovat vůli parlamentu, který ho v hlasování k odvolání stanného práva vyzval. Opoziční poslanci dnes předložili návrh na odvolání prezidenta.
"Pevně doufám, že situace v Jižní Koreji se uklidní, že se tam projeví to, že Jižní Korea je standardní demokratický stát, že tam všechny tyto procesy budou zachovány a tím pádem to nebude mít žádný vliv na jakékoli obchodní nebo diplomatické vztahy," uvedl Výborný. "Dostavba Dukovan je naprosto zásadním kontraktem. Věřím, že tím nebudou (kontrakty) nijak ohroženy," dodal.
Jihokorejská společnost KHNP dnes na dotaz ČTK uvedla, že zakázka na výstavbu nových jaderných bloků v Dukovanech bude pokračovat podle dohodnutého harmonogramu. Politická krize v Jižní Koreji by tak český tendr ohrozit neměla. KHNP nyní jedná se společností ČEZ o finální smlouvě, uzavřít ji chtějí do konce března příštího roku. První reaktor by měl být zprovozněn v roce 2036.
"Jsme v kontaktu s českou diplomacií, abychom situaci sledovali. V současné době nemáme jedinou informaci, která by vedla k tomu, že by kroky v tendru na dodavatele Dukovan měly být nějakým způsobem ohroženy," řekl po dnešním jednání vlády ministr průmyslu a obchodu Lukáš Vlček (STAN). Tendr podle něj je zejména na byznysové úrovni mezi ČEZ a KHNP, ale i politická situace a otázka stability v tom hraje roli.
"Každý musí zpozornět, když v zemi, která má nějakou demokratickou tradici, dochází k takovým věcem," poznamenal Rakušan. Vláda by se o situaci měla bavit na základě informací od ministerstva zahraničí, případně zpravodajských služeb. "Situace se snad, jak se zdá, poměrně rychle stabilizovala," dodal.
Ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS) podotkl, že obecně se v této části světa podobné převraty občas dějí. "Zatím to spíš vypadá, že se situace uklidňuje a šlo o jakýsi ústavní konflikt trošku podobný ruské situaci za (prezidenta Borise) Jelcina, kdy spolu bojovali prezident a parlament," uvedl.
V září 1993 rozpustil tehdejší ruský prezident Jelcin po vleklých sporech Nejvyšší sovět (parlament), který byl zvolen ještě v sovětských dobách, a Sjezd lidových poslanců. Politická krize následně vyústila v krvavé střetnutí mezi projelcinovskými silami a obránci parlamentu, které si nakonec vyžádalo podle oficiálních údajů 158 obětí.
