Před 15 lety, 20. dubna 2010, vybuchla v Mexickém zálivu asi 70 kilometrů od pobřeží Louisiany ropná plošina Deepwater Horizon. V okamžiku neštěstí bylo na plošině 126 dělníků, z nichž 11 zahynulo. Exploze způsobila nejhorší ekologickou havárii v dějinách USA.
Většinovým provozovatelem plošiny byla britská společnost BP (dříve British Petroleum). Plošina den a půl hořela a pak se zřítila na dno moře. Záhy začala z vrtu unikat ropa, již se podařilo zastavit až v polovině července. Do moře uniklo přes 620.000 tun ropy (4,9 milionu barelů), což z havárie činí nejhorší ropnou katastrofu v historii USA. Předstihla tak nehodu tankeru Exxon Valdez, z něhož se v roce 1989 u břehů Aljašky vylilo do moře asi 100.000 tun ropy, zasaženo ale bylo 1300 kilometrů pobřeží.
Ropná skvrna, která dosáhla na moři rozměru asi 180.000 km čtverečních, dorazila k pobřeží USA 30. dubna a postupně zasáhla státy Louisiana, Alabama, Florida a Mississippi. Celkem postihla na 1730 km pobřeží. Rok poté, co se vrt podařilo uzavřít, bylo kontaminováno 790 km pobřeží a v dubnu 2012 asi 320 km břehů Lousiany, kde byly zbytky ropy nalézány i v roce 2013.
Uniklá ropa přímo zabila asi stovku delfínů a velryb, přes 2000 ptáků a na 470 ohrožených mořských želv. Nicméně podle některých odhadů se podařilo najít jen asi dvě procenta uhynulých zvířat. Těžko vyčíslitelné jsou dopady na zdraví zvířat, případně jejich potomků. Nehoda také v oblasti ochromila rybolov a turistický ruch, čímž vzala načas obživu mnoha lidem. Symbolem katastrofy se stali ropou obalení pelikáni, jimž mazlavá hmota bránila v letu.
Velkou část uniklé ropy se podařilo spálit na hladině či pomocí chemických látek (dispergátorů) rozbít na malé kapky, což snížilo přímý dopad na pobřeží, ale ponechalo velkou část ropy v moři. V roce 2013 na konferenci o důsledcích této ropné havárie na ekosystém byl publikován odhad, že až třetina uniklé ropy může být stále v Mexickém zálivu, hluboko na dně moře.
Část ropy zlikvidovali mikroorganismy, které se jí živí a které při tom ale spotřebovali větší množství kyslíku, jenž pak zas ve vodě chyběl další organismům.
Zastavit unikání ropy z vrtu se firma BP pokoušela zprvu několikrát neúspěšně. Situaci komplikovala bezprecedentní hloubka, v jaké ropa unikala - 1500 metrů pod hladinou moře. Po více než měsíci byl na vrt umístěn kryt zachycující část ropy, jež pak byla čerpána do tankerů. Zastavit únik se podařilo až v červenci krytem na poškozený vrt, do jehož hlavní šachty pak ještě v září pronikl v hloubce 4000 metrů vrt odlehčovací, jímž byl vháněn beton a vytvořena betonová ucpávka vrtu.
Vrtnou plošinu Deepwater Horizon vyrobila v roce 2001 jihokorejská firma Hyundai Heavy Industries. Měla rozměry asi 120 krát 80 metrů, mohla operovat až ve 2400 metrech pod hladinou moře a mohla vytvořit vrt až 9100 metrů hluboký.
Výbuch na plošině zřejmě zavinila bublina metanu, jež se uvolnila z vrtu a po prolomení bariér způsobila explozi. Z vyšetřování americké Sněmovny reprezentantů vyplynulo, že zařízení, jež mělo po nehodě uzavřít potrubí, bylo vadné. Výbuch přerušil i rezervní dálkové ovládání bezpečnostního ventilu. Vyšetřovací komise zřízená na popud amerického prezidenta došla k závěru, že odpovědnost za neštěstí nese společnost BP, vlastník plošiny koncern Transocean (se sídlem ve Švýcarsku) i americká servisní firma Halliburton.
V říjnu 2015 dosáhly americké úřady po pětileté právní bitvě urovnání sporu s BP o náhradu škod. Ministerstvo spravedlnosti USA a pět amerických států souhlasily s odškodněním ve výši 20 miliard dolarů (484 miliard korun), což byla souhrnná částka za všechny civilní spory vedené proti BP.
Katastrofa se dostala i na filmová plátna. V roce 2016 měl premiéru snímek Petera Berga Deepwater Horizon: Moře v plamenech, ve kterém si hlavní roli zahrál Mark Wahlberg.
