Izrael a palestinské teroristické hnutí Hamás po více než 15 měsících války dospěly k příměří v Pásmu Gazy, které podle katarského premiéra Muhammada bin Abdar Rahmána Sáního začne platit v neděli 19. ledna. Měsíce trvající jednání o zastavení bojů a propuštění rukojmích kromě Kataru zprostředkoval Egypt a Spojené státy.
Světoví politici v dohodě vidí šanci na návrat rukojmích, zlepšení zoufalých humanitárních podmínek v Pásmu Gazy a na lepší budoucnost pro Izraelce i Palestince. Přivítal ji Hamás, izraelský premiér Benjamin Netanjahu ji podle izraelských médií zatím komentovat nebude.
Izrael v Pásmu Gazy vede válku proti Hamásu v reakci na útok příslušníků tohoto hnutí a dalších skupin ze 7. října 2023. Zabili při něm okolo 1200 lidí, převážně civilistů, a zhruba 250 dalších zavlekli do Pásma Gazy jako rukojmí. Od té doby bylo v Pásmu Gazy zabito přes 46.700 Palestinců, dalších skoro 110.270 bylo podle ministerstva zdravotnictví v Gaze spravovaného Hamásem zraněno. Velké části úzkého pobřežního pásma jsou v troskách, jeho obyvatelé živoří v katastrofálních podmínkách.
Katarský premiér Sání dnes na tiskové konferenci v Dauhá uvedl, že "strany bojující v Pásmu Gazy dosáhly dohody o výměně rukojmích a vězňů" a o přerušení bojů mezi izraelskými silami a ozbrojenci Hamásu a dalších palestinských organizací. Sání uvedl, že doufá, že se podaří dojednat "trvalé příměří". Klid zbraní má trvat 42 dnů, během kterých Hamás propustí 33 rukojmích. Izrael výměnou za to propustí stovky palestinských vězňů. O dalších etapách příměří se začne jednat po začátku jeho první fáze.
Americký prezident Joe Biden podmínky dohody potvrdil a uvedl, že její výsledná podoba kopíruje obrysy plánu, který předložil už na konci loňského května. Vleklá jednání tak dospěla ke kýženému výsledku až několik dnů před Bidenovým odchodem z úřadu, kdy jej jako svůj úspěch může prezentovat i jeho nástupce Donald Trump. Jeho tým se v posledních dnech na jednáních podílel.
V Izraeli dohodu musí schválit vláda, hlasování se očekává ve čtvrtek. Teprve až bude úplná a uzavřená, vystoupí na veřejnosti premiér Netanjahu, řekl izraelským médiím zdroj z premiérovy kanceláře. Prezident Jicchak Herzog vládu vyzval, aby dohodu schválila.
Příměří je výsledkem "legendární pevnosti našeho velkého palestinského lidu a našeho statečného odboje v Pásmu Gazy", uvedl v reakci na dohodu Hamás. Izrael selhal a svých cílů v Gaze nedosáhl, prohlásil v televizním projevu člen vedení hnutí Chalíl Hajja.
V ulicích měst Gaza, Chán Júnis a Dajr Balah se podle živých záběrů stanice Al-Džazíra shromáždily davy lidí, aby příměří oslavily. Velká část obyvatel Pásma Gazy při izraelských útocích přišla o střechu nad hlavou, mnoho z nich muselo opakovaně měnit místa, která jim posloužila jako útočiště.
Podle generálního tajemníka OSN Antónia Guterrese je nyní prioritou zmírnění obrovského utrpení způsobeného konfliktem. Guterres uvedl, že jím vedená organizace je připravena podpořit naplňování dohody a navýšit dodávky humanitární pomoci. Dohodu Guterres považuje za první krok pro odstranění významných politických a bezpečnostních překážek pro poskytování pomoci v Pásmu Gazy. OSN již přes rok varuje, že mnoha obyvatelům Pásma Gazy hrozí hladomor.
Britský premiér Keir Starmer uvedl, že Izraelci a Palestinci na opožďovanou dohodu o příměří dlouho zoufale čekali a díky ní musejí vzniknout podmínky pro obrovské navýšení humanitární pomoci pro Gazu. Rukojmí, již byli 7. října 2023 "brutálně vytrženi ze svých domovů a drženi v nepředstavitelných podmínkách", se nyní konečně mohou vrátit domů, dodal Starmer. "Dohoda přináší naději celému regionu, kde lidé příliš dlouho snášeli nesmírné utrpení," napsala předsedkyně Evropské von der Leyenová na sociální síti X. Podle českého ministra zahraničí Jana Lipavského úspěch příměří bude záviset na bezpečném návratu rukojmích a zlepšení situace v Pásmu Gazy. Francouzský prezident Emmanuel Macron znepřáteleným stranám vzkázal, že "nyní musí dojít k politickému řešení".
