Vládní ODS a TOP 09 trvají na zavedení výpovědi bez udání důvodu. Pro je také část zaměstnavatelů. Záměr naopak odmítají opoziční strany, ale i koaliční lidovci a STAN. Nesouhlasí s ním ani odbory, podle nich je asociální, snižuje ochranu zaměstnanců a větší pružnost trhu práce nezajistí.
Pozměňovací návrh předložili poslanci ODS a TOP 09 k takzvané flexibilní novele zákoníku práce, kterou má Sněmovna dnes projednat ve druhém čtení.
Při výpovědi bez udání důvodu by zaměstnanci náleželo podle úpravy nejméně dvojnásobné odstupné, tedy zpravidla aspoň dva až šest měsíčních výdělků podle doby zaměstnání. Nesměli by ji dostat těhotné zaměstnankyně, lidé na mateřské, otcovské nebo rodičovské dovolené, pracovníci se zdravotním postižením a ti, kterým zbývá pět a méně let do řádného starobního důchodu. Podle předkladatelů by změna umožnila zaměstnavatelům pružněji reagovat na situaci na pracovním trhu.
Místopředsedkyně Sněmovny Olga Richterová (Piráti) míní, že ODS a TOP 09 návrhem jen děsí lidi a sami jejich představitelé přiznávají, že s ním nejspíš neuspějí. K flexibilitě na pracovním trhu by podle ní mohlo pomoci zvýšení podpory v nezaměstnanosti v prvních měsících. Hnutí STAN se domnívá, že návrh přináší na pracovněprávní trh nestabilitu. Zaměstnanci budou demotivováni a budou mít menší jistotu svého zaměstnání. Vytvoří se také potenciál k diskriminaci či zneužití, uvedla poslankyně STAN Pavla Pivoňka Vaňková.
"Pokud by prošla výpověď bez udání důvodu, hnutí ANO nebude hlasovat pro vydiskutovanou, velmi dobrou novelu zákoníku práce," řekl poslanec opozičního ANO Aleš Juchelka. Návrh je podle něj diskriminační, protože se týká pouze zaměstnanců v soukromé sféře. Debaty o výpovědi bez udání důvodu odmítá i hnutí SPD. "V praxi by to znamenalo možnost vyhodit zaměstnance úplně za cokoli, včetně jeho politických názorů nebo náboženství nebo třeba za péči o nemocné malé dítě," řekla poslankyně Lucie Šafránková.
Českomoravská konfederace odborových svazů (ČMKOS) dnes ve svém stanovisku požádala poslance a poslankyně všech stran koalice a opozice, aby návrh nepodpořili. Podle ní jednoznačně snižuje právní ochranu zaměstnanců a v žádném případě nezajistí zpružnění trhu práce. Odboráři se domnívají, že je možné pochybovat i o ústavnosti návrhu. Obávají se, že by pracovníci mohli ztratit místo kvůli svým názorům, snaze o vyšší mzdu a lepší podmínky či poukazování na protiprávní jednání.
Naopak Asociace malých a středních podniků výpověď bez udání důvodu dlouhodobě podporuje. Ředitelka odboru legislativy, práva a analýz Hospodářské komory ČR Lenka Janáková se domnívá, že důvodů pro výpověď bez zákonem stanoveného důvodu je řada. "Toto právo má nyní pouze zaměstnanec, šlo by tedy o vyvážení práv," podotkla. Zdůraznila, že výpověď bez uvedení zákonného důvodu neznamená bezdůvodnou výpověď, ale výpověď z jiných důvodů, než se kterými počítá zákon.
Výkonná tajemnice Unie malých a středních podniků ČR Radomíra Harantová uvedla, že by výpověď bez udání důvodu mohla snížit administrativní zátěž a posílit pružnost trhu práce. Je však podle ní nezbytné, aby byla nastavena jasná pravidla, která zabrání zneužívání a současně podpoří důvěru mezi zaměstnavateli a zaměstnanci.
