Výrobci elektřiny během letošního roku zaznamenali rekordní počet dní, kdy její cena klesla do záporných hodnot. Šlo o 314 hodin, což je meziročně o 180 hodin více. Záporné ceny elektřiny, které musí doplácet producenti, vznikají v situacích, kdy je výroba elektřiny vyšší než poptávaná spotřeba, většinou při vysokém provozu obnovitelných zdrojů. Informoval o tom Operátor trhu s elektřinou (OTE).
Záporné ceny elektřiny na denním energetickém trhu vznikají jako důsledek nerovnováhy mezi nabídkou a poptávkou po ní. Výroba elektřiny, zpravidla z obnovitelných zdrojů energie, je v takových případech daleko vyšší, než činí spotřeba. Cenu elektřiny tak v takových případech určují zdroje, kterým se vyplatí vyrábět i v situaci, kdy za prodanou elektřinu musí platit.
"Je to trend, se kterým jsme počítali a o kterém experti mluví již nějakou dobu. Počet obnovitelných zdrojů, jejichž výroba závisí na aktuálním počasí, v České republice stále roste. Navíc ceny neovlivňují jen sluneční elektrárny v ČR nebo větrné elektrárny v Německu, ale počet instalací obnovitelných zdrojů obecně roste velmi rychle po celé Evropě," řekl místopředseda představenstva OTE Igor Chemišinec.
Jev záporných cen může nastat například při situacích, když na severu Evropy fouká příliš silný vítr a levná elektřina vyrobená z větrných elektráren vytlačuje z trhu jiné zdroje elektřiny. Zákazníci tak mohou, i díky propojenému evropskému trhu, dostat i zaplaceno za to, že elektřinu odeberou.
"Nemusí ale jít vždy jen o záporné ceny. Vedle nich často vidíme i pokles k nulovým hodnotám nebo i velmi nízkým cenám elektřiny," dodal Chemišinec. V součtu se zápornými cenami OTE letos zaznamenal takových hodin 522, o 185 procent více než v předchozím roce.
Trend záporných cen vzrostl po celé Evropě. V roce 2023 zaznamenaly podle OTE státy EU 7117 hodin s cenami pod pět eur (125,6 Kč) za megawatthodinu (MWh). Je to přitom jen o deset procent méně, než byl součet třech předchozích let.
OTE upozornil na to, že ceny elektřiny ovšem mohou směřovat i do opačného extrému, což se stalo například na začátku listopadu. "Dodávky do sítě klesly hlavně vlivem nepříznivých klimatických podmínek v severozápadní Evropě, které naopak téměř znemožnily výrobu a dodávku elektřiny jak ze solárních, tak především větrných elektráren. A cena elektřiny vystoupala v nejexponovanějších hodinách denního trhu v ČR až na 780 eur (19.594 Kč) za MWh. Denní index (průměr všech 24 hodin) přitom činil necelých 224 eur (5626 Kč) za MWh," uvedl vedoucí odboru Energetické trhy Jakub Šrom.
