Americký prezident Donald Trump minulý týden oznámil rozsáhlý balíček takzvaných recipročních cel, který zdůvodnil záměrem podpořit výrobu ve Spojených státech. Trump označuje cla za reciproční, tedy že odrážejí obchodní bariéry vůči americkému zboží ze strany ostatních zemí.
Cla začala platit ve středu a v případě Evropské unie činila 20 procent. Po několika hodinách ale Trump překvapivě oznámil, že USA s výjimkou Číny na 90 dní s okamžitou platností snižují většině zemí celní sazbu na deset procent. Číně Trump cla naopak zvýšil. EU oznámila, že o 90 dní odloží protiopatření proti americkým clům, která měla začít platit 15. dubna. Trump řekl, že účinnost opatření pozastavil, aby vytvořil prostor k jednání o clech s ostatními zeměmi.
Vůči americkým sousedům, tedy Kanadě a Mexiku, Trump již dříve zavedl cla ve výši 25 procent. Na měsíce je pak pozastavil na veškeré zboží splňující podmínky dohody o volném obchodu mezi Spojenými státy, Mexikem a Kanadou (USMC). Trump tato celní opatření zdůvodnil tím, že se do USA dostává syntetický opioid fentanyl. USA od 3. dubna vybírají 25procentní clo na dovoz automobilů a nejpozději od 3. května chtějí účtovat poplatek i za dovoz automobilových dílů. Kanada zavedla už v březnu odvetná cla na americké ocelářské produkty a od 9. dubna vybírá 25procentní clo z dovozu aut a některých jejich částí z USA, která nesplňují podmínky USMC.
Výběr hlavních událostí kolem zavádění cel mezi USA a Čínou (Čína od soboty navýší odvetná cla na americké zboží z 84 na 125 procent):
4. února - Začala platit zvýšená americká cla na dovoz z Číny, čínské zboží bylo zatíženo desetiprocentním poplatkem nad rámec současných cel. Peking vzápětí oznámil, že zavede odvetná cla na uhlí, zkapalněný zemní plyn (LNG), ropu, zemědělské stroje či auta, podal také stížnost u Světové obchodní organizace (WTO).
10. února - Čína zavedla dodatečná cla na dovoz vybraného zboží z USA. Clo nad rámec už zavedených poplatků se lišilo podle položek a dosahovalo až 15 procent v případě amerického uhlí a zkapalněného zemního plynu (LNG), desetiprocentním poplatkem byl zatížen dovoz ropy, zemědělských strojů či některých aut.
4. března - Spojené státy na 20 procent zdvojnásobily dodatečná dovozní cla Číně. Trump to odůvodnil údajným podílem Pekingu na americké zdravotní krizi v souvislosti s drogou fentanyl. Bílý dům tvrdí, že z Číny pochází látky používané pro výrobu tohoto opioidu.
10. března - Čína zavedla odvetná cla deset až 15 procent na některé americké produkty. Cla ve výši 15 procent zavedla na drůbeží maso, pšenici, kukuřici či bavlnu z USA. Deseti procenty pak zatížila třeba sóju, vepřové maso, ovoce, zeleninu, mléčné výrobky a další produkty.
2. dubna - Trump oznámil nový balíček cel, která nazývá recipročními. Na dovoz z Číny měli Američané uplatňovat nové clo 34 procent navíc k 20procentnímu clu, které Trump na asijskou zemi uvalil již předtím. Celková celní sazba na dovoz z Číny ve výsledku činila 54 procent.
4. dubna - Čína oznámila, že od 10. dubna zavede dodatečné 34procentní clo na veškerý dovoz z USA.
9. dubna - Spojené státy začaly vybírat takzvaná reciproční cla. Týkaly se přibližně 60 zemí. V případě Číny byla původně sazba nového cla 34 procent, prezident Trump však v reakci na čínskou odvetu zavedl další clo ve výši 50 procent. V součtu s předchozími cly tak byly cla na zboží z Číny 104 procent. Čína v odvetě oznámila, že od 10. dubna zvýší clo na dovoz z USA na 84 procent.
- Trump posléze ale s okamžitou platností snížil většině zemí celní sazbu na 90 dní na deset procent. Pauza se netýká Číny, které cla naopak zvedl ze 104 na 125 procent.
10. dubna - Bílý dům potvrdil, že celková celní zátěž čínského dovozu do USA činí 145 procent. Jedná se o součet recipročních cel ve výši 125 procent a předchozích 20procentních cel uvalených kvůli fentanylu.
11. dubna - Čína oznámila, že od soboty navýší odvetná cla na americké zboží z 84 na 125 procent.
