Z investic do technologií budeme těžit příští dekády, říká Čupr z Rohlíku
Rohlík oslavil deset let na trhu, za tu dobu se mu podařilo vyrůst a rozšířit se i na zahraniční trhy. Co podle vás vedlo k tomuto úspěchu?
Myslím, že to, že jsme plně pochopili potřeby zákazníka ohledně nákupů potravin, zejména čerstvých potravin. Co nabízí kamenné supermarkety je jen nějaký řekněme subset daný jejich omezenou podlahovou plochu. A když už mají plochu neomezenou, tak to je velký obchod na kraji města, kam se už lidem moc nechce dojíždět. My máme možnost být takový ten hypermarket next door, s obrovským sortimentem. A taková zkušenost se zákazníkovi dnes už strašně těžko opouští. Když u nás přestane nakupovat, tak najednou zjistí, že musí co týden klidně do pěti různých obchodů. Komfort a časová investice je velká bariéra toho opustit propozici Rohlíku. Druhá podstatná věc je to, jak využíváme technologie.
V jakém smyslu?
Postavili jsme nejvíce technologickou firmu pro dodávku potravin, co vůbec v Evropě existuje. Tento tech-driven prodejce a zároveň i tech-driven postavená zákaznická zkušenost s možností personalizace a schopností pracovat s daty je něco, co bych řekl, že umíme v některých ohledech i lépe než světoví hráči. Technologická bariéra oproti konkurenci je velká. Kdyby nám chtěl dnes někdo konkurovat, tak postaví sklad, naplní ho veskrze stejnými potravinami jako máme my, sežene si dodavatele, což by asi šlo. Ale co potom? Nejspíše by to skončilo na tom, že zboží nebude umět vyexpedovat tak rychle nebo na tom prodělá strašně moc peněz. My to umíme do hodiny dostat k zákazníkovi. Takových hráčů, co zkrachovali po covidu je spousta, zatímco my rosteme. Tato AI-driven propozice je něco, co z Rohlíku vytvořilo téměř neporazitelného hráče v tomto oboru.
Vraťme se k vaší expanzi na zahraniční trhy. Neskrýváte ambici stát se velkým celoeevropským hráčem. Na jaký konkrétně trh se teď v rámci kontinentální expanze nejvíce soustředíte? Na německý? Polský?
V současné chvíli je pro nás prioritou Německo, protože tam už zainvestovaní jsme a budujeme tam infrastrukturu, která nám tam umožní být dlouhodobě významným hráčem a zvítězit nejen na online potravinovém trhu. Samozřejmě se ale koukáme i po dalších trzích, které nabízí příležitost. Zdá se, že v každé evropské metropoli je relativně velká skupina zákazníků, řekněme 30 - 40 %, kteří oceňují naši širokou nabídku a zároveň rychlost. Takových metropolí je třeba i v Polsku hned několik, a tak je pro nás Polsko zajímavé, stejně jako jsou pro nás zajímavé i další evropské země. Zároveň ale dodám, že samozřejmě chci postupovat s péčí řádného hospodáře a nechceme si ukousnout příliš velké sousto najednou.
Máte vytipovaná nějaká konkrétní evropská města, po nichž se pro expanzi na evropském trhu aktivně poohlížíte?
Koukáme se vždy na konkurenční prostředí. Z hlediska zákaznické struktury by se nám pochopitelně líbil třeba Londýn, ale z hlediska online potravin jde pravděpodobně o nejkonkurenčnější město na světě, tak se tam teď ještě nepouštíme. Když se oproti tomu podíváme třeba na Varšavu, tak to je skvělé, moderní město, kde by, jak jsem říkal, 30 – 40 % lidí ocenilo propozici Rohlíku, a je tam víceméně jediný konkurent, který ale doručuje až na druhý den. Tak tam si říkám, že bychom asi uspěli.
V Německu jste navázali spolupráci s globálním gigantem Amazon. Jak se vám to povedlo a jak tato spolupráce funguje?
Dobrá otázka, na kterou je vlastně strašně jednoduchá odpověď. Světová jednička v e-commerce ve všem kromě potravin pochopila, že potraviny jsou fakt jiné než všechno ostatní. Rozhodli se proto spojit se s někým, kdo dělá na světové úrovni právě ty potraviny. Je to pro ně taková druhá obří noha, kterou buď neměli nebo ji nedělali zas tak dobře. V zásadě jde o hrozně komplementární záležitost, my nebudeme výhledově prodávat pračky a lednice, ale na konci dne umět nabídnout zákazníkovi pod svým brandem komplexní službu na platformě Amazonu, to je něco, co dává velký smysl.
Plánujete tuto spolupráci rozšířit i na další trhy, ne jen ten německý?
Daná spolupráce nám otevírá obří zákaznickou bázi, a samozřejmě tedy vedeme i debaty o tom, jaké další trhy by byly k dispozici. Na rozdíl od Německa, kde fungoval, respektive stále ještě do půlky prosince funguje, i Amazon Fresh, tak třeba ve Španělsku Amazon žádné takové partnerství nemá, ani vlastní ani Amazon Fresh.
Zpět k technologiím, o nichž jste mluvil. Jsou to právě technologie, které pro Rohlík představují onen pomyslný klíč k celoevropskému úspěchu?
Ano, investice do technologií jsou klíčem k úspěchu. Máme úplně jiné základy než kamenní hráči, protože naše základy jsou veskrze technologické. Na technologických základech pak umíme stavět další technologie. Nyní s mnohem dostupnější umělou inteligencí máme spoustu příležitostí, jak ji využít, což je pro tradiční firmy bez technologického základu mnohem, mnohem složitější.
Co přesně umělá inteligence Rohlíku nabízí?
Můžeme se bavit o celé škále možností. Od lepšího plánování, přes objednávání zboží, po porozumění zákazníkům a personalizaci. Všechny tyto AI vlastnosti nám dramaticky zvyšují naši pomyslnou obranyschopnost před konkurencí a zároveň i zvyšují schopnost penetrovat zákaznickou bázi. Jak už jsem říkal obecně, to je něco, co získáváte tím, že vybudujete technologické základy. A když se porozhlédnu po Evropě, tak si myslím, že za uplynulých deset let ze všech evropských hráčů v oboru tyto základy položil pouze Rohlík.
Když se podíváme na konkrétní využití AI z pohledu zákazníka, v čem mu může zlepšit nákupní zážitek?
Před námi je stále ještě dlouhá cesta, co se vývoje umělé inteligence týče, teď nemyslím v Rohlíku, ale obecně ve světě. Co vidíme dnes je podle mě jen začátek. Už dnes ale v Rohlíku pracujeme na tom, aby si člověk výhledově mohl konverzačně objednat ve stylu: „Chtěl bych zítra grilovat s šesti kamarády, co nemají rádi brokolici a všichni pijeme pivo.“. Na to by měl Rohlík dokázat navrhnout správný sortiment ke koupi, případně ho i sám rovnou objednat. Práce s AI je mnohaměsíční, spíše mnohaletý vývoj, v němž platí, že čím dříve začnete, tím dříve se dostanete na špičku. My jsme začali s používáním umělé inteligence už před dvěma lety, masivně jsme do ní zainvestovali.
Investice do technologií pro vás tedy představují infrastrukturu?
Určitě, když mluvím o budování infrastruktury, což je na počátku investičně náročné, tak nemluvím zdaleka jen o skladové infrastruktuře, ale i o té technologické. Právě z té budeme těžit v příštích letech a troufnu si říct, že i dekádách.
O Rohlíku mluvíte jako o technologické firmě, nejen o „obyčejném“ food delivery. Umožní vám to v případě potřeby se přeorientovat na jiný segment, než jsou potraviny?
Jedna věc je ta, že naše sklady jsou opravdu univerzální, a navíc máme i velkou zákaznickou loajalitu. Věřím, že kdybychom začali nabízet jiné věci než potraviny, tak díky věrnosti zákazníků bychom toho prodali hodně. Tak trochu to už děláme v oblastech blízkým potravinám, typu věcí do kuchyně. Je ale potřeba si říct, že příležitost v Evropě jen v prodeji potravin představuje jeden bilion euro ročně. To znamená, že ta naše investice, která je - když to tak řeknu - „jen“ pár stovek milionů, je zanedbatelná k velikosti trhu. Máme ještě velký kus cesty před sebou, než ten bilion z potravin bude náš. Pak se rád začnu dívat po dalších segmentech, ale dnes to nepotřebujeme. Dnes se díky investicím v tom, co děláme, přibližujeme tomu bilionu.
Kromě samotných skladů a technologie v nich vlastníte také softwarová řešení. Neuvažujete do budoucna i o jejich možném licencování třetím stranám?
Ano, uvažujeme. Vlastně už na tom i pracujeme, začínáme vést první rozhovory s potravinovými retailery všude po světě, protože naše propozice je v tomto ohledu univerzální. V budoucnu v tom vidím strašně důležitou nohu, na níž bude Rohlík stát. A možná dokonce i důležitější, než je dnes ta noha retailová. Prodej technologií z hlediska profitové marže a možnosti škálování je totiž samozřejmě úplně jiná hra, než muset v každém městě stavět sklad, nakupovat do něj a získávat zákazníky. Jeden deal na technologickém sublicencování může přinést desítky milionů ročního zisku, v zásadě jedním podpisem.
Zůstaneme u financí. Pozitivní cash flow z Česka, Maďarska nebo Rumunska nyní reinvestujete do rozvoje v Německu. Kdy situace dospěje do fáze, kdy vám jako celé skupině Rohlík cash flow plně pokryje veškeré náklady na provoz?
Pokud bychom zůstali jen ve městech, kde už působíme, tak z cash flow pokryjeme veškeré náklady na provoz už v příštím roce, tedy v roce 2025. Cítím příležitost ještě více akcelerovat, ale samozřejmě každé další město je navíc plus mínus deset, dvanáct milionů euro, pokud jde o tu prvotní investici. Tyto náklady už bychom jenom z cash flow nepokryli, to už se pak bavíme o další stavbě infrastruktury na větší, budoucí velikost a budoucí zisk. Ale rád zopakuji, že v našich stávajících lokalitách v Německu se nám pokrýt náklady podaří už příští rok.
V současné době úspěšně běží třetí emise dluhopisů, jejímž cílem je vybrat 3 miliardy korun. Zároveň ale stále běží i emise předchozí, co je v tom za úvahu?
Když se nad celou věcí zamyslíte racionálně, jako byste nebyl v mé pozici, tak v zásadě nedává ekonomický smysl mít dvě paralelní emise. Stávající bond nám umožňuje jeho předčasné splacení ve chvíli, kdy se k tomu rozhodneme. Z regulatorních důvodů teď nemohu říct, co přesně je tím konečným záměrem, ale asi si není úplně těžké spočítat, že dvě emise na trhu nebudou dlouho.
Budou mít kupříkladu držitelé dluhopisů z druhé emise možnost přenést si svou investici do emise třetí?
Ano, ta možnost tu je, stačí kontaktovat svého bankéře. Jen ještě dodám, že pokud bychom se rozhodli předchozí emisi předčasně splácet, tak to samozřejmě v rámci příslušných regulací řádně oznámíme všem držitelům našich bondů najednou.
