Počet domácích zabijaček loni mírně vzrostl o 900 na 22.500, dlouhodobě ale zájem o domácí porážky klesá. Vyplývá to z dat ministerstva zemědělství. Ještě před deseti lety bylo při domácích zabijačkách poraženo kolem 100.000 prasat. Český svaz zpracovatelů masa tvrdí, že důvodem je mimo jiné pokles živočišné výroby v Česku. Nejvíce zabijaček se uskuteční od listopadu do března.
"Domácí porážky prasat za posledních 30 let poklesly. Je to dané změnou a strukturou zemědělské výroby v ČR. Dříve mnoho lidí z vesnice mělo deputát ze zemědělského družstva, který byl často použit na výkrm prasat. V současnosti je krmení pro prasata drahou záležitostí," uvedl Radek Slanec, ředitel svazu zpracovatelů masa.
Chov prasat v ČR klesl za 23 let o 60 procent. Zatímco v roce 2000 čeští zemědělci chovali zhruba 3,4 milionu prasat, předloni to bylo podle Českého statistického úřadu 1,3 milionu. V roce 2000 tvořili chovatelé prasat na celkovém počtu chovatelů hospodářských zvířat téměř polovinu, v roce 2023 to bylo osm procent.
V Česku obecně platí, že všechna poražená zvířata, jejichž maso je dále uváděno na trh, musí být poražena na jatkách a projít veterinární prohlídkou. Domácí porážka má ale ze zákona výjimku. "Je podmíněna tím, že produkty z ní získané jsou určené pro omezený okruh spotřebitelů, tedy domácnost chovatele a osoby blízké. Rozhodně nemohou být uváděny na trh či prodávané," uvedl za Státní veterinární správu (SVS) Petr Majer.
Inspektoři veterinární správy domácí porážky nekontrolují, pouze ověřují, zda nedochází k nelegálnímu prodeji jitrnic, tlačenek nebo prejtů z domácí zabijačky. Loni SVS řešila pět případů nelegální výroby z masa neznámého původu. Veřejné zabijačkové hody lze uspořádat, pokud se prase nechá porazit na jatkách. Podle veterinářů by nemělo jít o "žádné divadlo". Lidem je možné následně zabijačkové pokrmy nabídnout, a je jedno, zda zdarma či za úplatu, v restauraci nebo stánku.
Potravinářská komora ČR uvedla, že pořádání zabijaček prostřednictvím restauračních zařízení je v Česku stále oblíbenější. Potvrdila to také Asociace hotelů a restaurací ČR, podle prezidenta Václava Stárka mají hosté v oblibě veškeré tematické akce, včetně zabijačkových hodů.
Přestože jsou zabijačková menu oblíbená, i Stárek upozornil na postupný úbytek zabijaček, který podle něj souvisí s větším zájmem o zdravé stravování a životní styl. "Zároveň jsou to poměrně náročné hygienické předpisy a úbytek domácností, které zvířata doma chovají za účelem porážky," řekl.
Naopak obchod s vybavením pro řezníky Maso-profit tvrdí, že zájem o zabijačky roste, lidé ale spíše nakupují již rozbourané maso, které následně sami zpracují a vyrobí si své zabijačkové produkty. "V posledních čtyřech letech sledujeme rostoucí zájem o řeznické potřeby, odbornou literaturu a jateční přístroje. Tento trend si vysvětlujeme touhou lidí vracet se k tradicím, které sami zažili jako děti," řekl za firmu Martin Kužniar.
Podle Kužniara mohou náklady na domácí zabijačku při započtení potřeb a práce řezníka dosáhnout od 10.000 do 30.000 korun, upozornil ale na nedostatek řezníků. "Ne všichni mají doma veškeré vybavení k uspořádání zabijačky. Čím více lidé za řezníkovu práci nabídnou, tím lépe seženou," dodal.
Podle Slance v ČR chybí zhruba 5000 řezníků, obor podle něj není u mladé generace populární kvůli náročnosti práce či brzkému vstávání. K pokrytí poptávky po zabijačkách je ale řezníků dostatek, dodal.
V současnosti platí omezení pro pořádání domácích zabijaček na území Libereckého kraje kvůli výskytu afrického moru prasat. SVS tam zakazuje přemisťovat domácí prasata chovaná mimo uzavřené pásmo na území kraje na dočasná pásma v uzavřeném pásmu. Aktuální nákazová situace je ale podle SVS poměrně příznivá, loni potvrdili 27 případů nemoci v populaci prasat divokých.
