Výběr informací o mohutných záplavách v České republice, které vypukly před půl rokem, 13. září 2024:
Příčina povodní:
- Hladiny řek a vodních toků se zvedly v důsledku silných dešťů, které postupně od čtvrtka 12. září 2024 zasáhly prakticky celou Českou republiku. Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) dopředu varoval, že v jihovýchodní polovině území a na horách na severovýchodě a severu Čech se čekají úhrnné srážky mezi 150 až 250 litry vody na metr čtvereční, pro Jeseníky se čekalo až 300 litrů vody na metr čtvereční. Relativně klidná zůstala situace jen v části západních Čech.
- Nejvíce vody spadlo v Jeseníkách, celkový úhrn srážek tam dosáhl 500 litrů na metr čtvereční, což odpovídá 500 milimetrů srážek. Na horách na severu země spadlo mezi 300 až 400 litry, na ostatních místech ČR 100 až 200 litrů na metr čtvereční. Dokonce padl 127 let starý český rekord v objemu srážek za den na jednom místě. V Loučné nad Desnou na Šumpersku napršelo 14. září 386 milimetrů vody, předchozí rekord z roku 1897 překonal loňský déšť zhruba o 40 milimetrů.
Počet zasažených regionů:
- Nejvyšší stupně povodňové aktivity byly dosaženy na tocích v 11 ze 14 krajů České republiky, vyhnuly se jen Praze, Plzeňskému a Karlovarskému kraji. Situace se ale od pondělí 16. září začala pomalu uklidňovat a velká voda se s výjimkou jižních Čech přesunula z horních na střední a dolní toky. V úterý 17. září kulminoval soutok Vltavy a Labe u Mělníka, někde ještě hladiny rostly do následujícího dne.
- Stav nebezpečí vyhlásily kvůli loňským záplavám tři regiony. Jako první už v sobotu 13. září kraje Moravskoslezský a Olomoucký, které velká voda zasáhla nejvýrazněji. V neděli 14. září se pak přidal Liberecký kraj, a to na Frýdlantsku, kde se například obec Višňová opakovaně ocitla odříznutá od světa. Vyhlášením tohoto stavu vedení kraje získává zvláštní pravomoci, umožňuje také nasazení vojáků.
- Na Frýdlantsku stav nebezpečí skončil už ve středu 18. září, v části zbylých dvou krajů jej vláda na žádost hejtmanů opakovaně umožnila prodloužit. V záplavami postižených oblastech Jesenicka a Šumperska v Olomouckém kraji trval do 12. prosince, v částech Moravskoslezského kraje zasažených povodněmi pak o den déle. V zasažených oblastech do konce listopadu pomáhala také armáda, za necelé tři měsíce se obou moravských krajích vystřídalo 5400 vojáků.
Nejhůře zasažené regiony:
- Nejhůře zasažený byl Moravskoslezský kraj. Velká voda výrazně zasáhla Opavu, kde bylo zaplaveno největší sídliště Kateřinky a poničen most v Ratibořské ulici, který je spojuje s centrem města. Most bude nutné zbourat. Zničena byla v Opavě také sportovní hala, fotbalový stadion, městské sady či historický areál koupaliště. Velké až několikamiliardové škody jsou rovněž v Krnově, kde je zničená infrastruktura, na mnoha místech zmizely silnice i chodníky.
- Značné škody utrpěly obce na Bruntálsku, které výrazně poničila také povodeň v roce 1997. Například v Nových Heřminovech voda poškodila řadu domů. Také v Široké Nivě byl rozsah současné povodně výrazně větší než v roce 1997. Záplavy zasáhly i Ostravu, kde voda zalila části Nové Vsi nebo Mariánských Hor, zaplavena byla i dvě největší ostravská nádraží, ve Svinově a hlavní v Přívoze. Kvůli zatopení Elektrárny Třebovice se Ostravané dočasně ocitli bez tepla a teplé vody.
- Velké škody napáchala velká voda v čistírně odpadních vod v Ostravě-Přívoze. Zářijové povodně ji kompletně odstavily z provozu, kvůli její nefunkčnosti tekly splašky do řeky Odry. V lednu se podařilo obnovit první stupeň mechanického čištění, který odstraňoval zhruba polovinu celkového znečištění. Tento týden už spustila i biologické čištění, aktuálně tak vodu čistí ze zhruba 75 procent. Do stejného stavu jako před záplavami by se měla dostat v květnu či červnu.
- V Olomouckém kraj zasáhla velká voda zejména Jesenicko, které se načas dokonce ocitlo odříznuté od světa. Do nejpostiženějších obcí v okolí řek Vidnávka a Bělá musela být potravinová a humanitární pomoc dopravena pomocí vojenských vrtulníků, helikoptéry vojáků i policie se podílely nejen na Jesenicku také na evakuaci. Rozvodněná Bělá vyplavila i Jeseník, kde voda poničila silnice, zdevastovala několik ulic i park a poškodila mnoho domů.
- Poté, co záplavy o víkendu postihly hlavně horské Jesenicko, odtekla velká voda do střední části kraje a zaplavila například značnou část Litovle na Olomoucku. Už v neděli dopoledne se ocitla pod vodou značná část Hanušovic na Šumpersku, kam se rozlila voda z Moravy po protržení hrází; hladina řeky se zvedla během čtvrthodiny asi o metr. V Olomouci se řeka Morava udržela v korytě, zaplavena byla pouze městská část Chomoutov a některá nezastavěná území v okolí Olomouce.
Oběti a evakuace:
- Povodně mají šest potvrzených obětí, sedm lidí se podle dostupných informací pohřešuje. První obětí byla žena, která o prvním víkendu utonula v říčce Krasovka na Bruntálsku, v pondělí přibyli dva mrtví v Krnově. Jedna oběť byla v Krnově nalezena v bytě, který byl úplně zaplavený, další pak v potoce. Ve středu našli seniorku z Kobylé nad Vidnavkou, kterou v neděli ráno strhl proud ze zbořeného domu, když odešla z evakuačního centra. Pátá oběť je podle informací od policie z Jihomoravského kraje, šestou potvrzenou obětí je pak žena z Jesenicka, jejíž tělo bylo v říjnu nalezeno v Polsku.
- Během povodní bylo evakuováno téměř 21.500 lidí, zachráněno před bezprostředním nebezpečím pak bylo 1516 osob. Hasiči při záplavách zasahovali u víc než 25.000 událostí, to je zhruba osmina ročního průměru. Zasahovalo jich 1200, včetně dobrovolných hasičů. Dobrovolníků pomáhalo na 1600.
Výpadky elektřiny a plynu:
- Bez elektrické energie se ocitly stovky tisíc lidí, v neděli 15. září ráno to bylo zhruba 260.000 domácností, během následujících dnů jejich počet klesal. V úterý 17. září v poledne bylo bez dodávek proudu na 56.000 odběratelů, o den později ráno zůstávalo bez dodávek elektrického proudu přes 42.000 míst. Ještě po týdnu od začátku firma ČEZ Distribuce evidovala zhruba 31.000 odběratelů bez dodávek, v řadě případů ale čekala na to, až si vlastníci zaplavených domů nechají zkontrolovat elektroinstalaci. Na konci září už neměly elektřinu jen desítky odběratelů. Zejména Jesenicko postihly také výpadky dodávek plynu, záplavy v tomto regionu vyřadily z provozu 278 kilometrů potrubí. Do začátku prosince se podařilo obnovit dodávky plynu pro téměř všech 7500 postižených zákazníků.
Škody:
- Vláda celkové škody odhadla na 68,1 miliardy korun. Z toho zhruba 25,7 miliard bylo na státním majetku, 3,8 miliardy na krajském majetku a 12,8 miliardy na obecním majetku. Další škody ve výši 14,1 miliardy korun utrpěli podnikatelé a firmy, 10,9 miliardy korun nepodnikající fyzické osoby a 700 milionů korun nepodnikající právnické osoby.
- Kabinet v rozpočtu na rok 2024 vyčlenil na řešení dopadu povodní ze státního rozpočtu 30 miliard korun, dalších deset miliard korun pak pro letošní rok. V polovině prosince vláda schválila komplexní program obnovy po povodních, do roku 2029 z něj bude možné čerpat 16 miliard korun.
- Pojišťovnám se v zejména v důsledku zářijového řádění živlů zvedlo vyplacené plnění za povodňové škody ze zhruba půl miliardy korun z roku 2023 na 19,7 miliardy korun ke konci roku 2024.
- Dosud nejničivější byly v novodobé historii České republiky povodně v letech 1997 a 2002, kdy škody dosáhly 63 a 73 miliard korun. Se započtením inflace by se škoda v dnešních penězích v obou případech pohybovala okolo 150 miliardy korun.
