Zemědělci požadují po státu <span>dorovnání 1,5 miliardy</span>

Ekonomika
2. 12. 2009 13:19
Zemědělci chtějí navýšení rozpočtu resortu o 1,5 miliardy korun.
Zemědělci chtějí navýšení rozpočtu resortu o 1,5 miliardy korun.

Zemědělci se sešli na Hradčanském náměstí a pokračovali ke sněmovně.Cílem demonstrace zemědělců v Praze je získat dodatečné peníze. Jde i o navýšení peněz na dorovnání dotací z Evropské unie o 1,5 miliardy korun. Bez dotací z Bruselu a od státu by tuzemské zemědělství bylo ztrátové.

Z unie totiž jdou do nových členských států nižší dotace ve srovnání s původními patnácti státy Evropské unie (EU). Nové členské státy ale mohou přidat k penězům z Bruselu další prostředky ze svých rozpočtů. Stát by tak mohl podle těchto pravidel dát do zemědělství až 7,8 miliardy korun. "Chceme dorovnat platby, je to mandatorní výdaj daný přístupovou smlouvou do Evropské unie," řekl na demonstraci Miroslav Jirovský, předseda Zemědělského svazu ČR.

ČTĚTE TAKÉ: Protest zemědělců v Praze: došlo ke konfliktu s policií
                       Zemědělci protestně vylili tisíce litrů mléka

Kvůli krize ale stát seškrtal tuto částku na přibližně pětinu. Zemědělci proto chtějí tuto sumu zvýšit o 1,5 miliardy. Pro své požadavky přitom už dokázali získat politiky. Více peněz pro zemědělství požadují ČSSD, komunisti i lidovci. "Podpoříme takové opatření, které umožní vyšší vyplácení těchto plateb ze zdrojů resortu zemědělství," dodává místopředseda ODS Petr Gandalovič.

Zemědělci chtějí navýšení rozpočtu resortu o 1,5 miliardy korun.Tuzemští agrárníci dostávají sice méně peněz z Bruselu, ale letos se tato částka opět zvýší. Naopak se sníží finanční prostředky od státu. Pokud by ovšem stát dorovnal peníze plně, dosáhli by tuzemští zemědělci na téměř stejnou úroveň dotací, kterou dostávají západoevropští agrárníci.

Zemědělci ale nejsou jen v nevýhodě oproti západoevropské konkurenci. "Výdaje zemědělců na půdu, pronájem půdy a zaměstnance jsou nižší než ve starých členských zemích," uvádí agrární analytik Petr Havel. Důležité navíc pro konkurenceschopnost zemědělství je podle něj to, jak se zachovají okolní státy při dorovnávání peněz z Bruselu.

Podle Havla by navíc peníze z rozpočtu měli být podmíněny provedením změn v zemědělství. "Hektarové výnosy jsou o třicet procent nižší než ve starých členských zemích," dodává s tím, že nižší produktivita je i u výroby masa.

Kromě nižších dotací se zemědělcům nelíbí ani výkupní ceny. "Do cen nemůže stát zasahovat," upozorňuje ovšem Havel.

Foto: Robert Sedmík

Naše nejnovější vydání

TÝDENInstinktSedmičkaINTERVIEWTV BARRANDOVPŘEDPLATNÉ