Víkendový summit představitelů skupiny G20 o řešení globální ekonomické krize nebyl tak přelomový, jak evropští politici doufali. Někteří ho dokonce srovnávali s konferencí v americkém městě Bretton Woods, kde se v roce 1944 rozhodlo založení Mezinárodního měnového fondu a Světové banky. Toto však Bretton Woods 2 nebyl.
I když francouzský prezident Nicolas Sarkozy a britský premiér Gordon Brown označili nynější summit za historický, nepřinesl to, co chtěli. Summit měl podle některých hlasů založit zcela nový styl kapitalismu, sesadit z trůnu americký dolar, položit základy reorganizace měnových systémů a spustit rychlou generální opravu světového finančního systému.
Závěrečné prohlášení summitu podpořilo tržní principy, otevřený obchod bez bariér a otevřený investiční režim. Text se zmínil také o regulaci finančních trhů, která má podporovat dynamiku, inovace a podnikání, nezbytné pro hospodářský růst, tvorbu pracovních míst a snižování chudoby ve světě.
Místo toho se lídři ekonomických velmocí a rychle se rozvíjejících států dohodli jen na širokých tématech, která je třeba řešit, aby finanční krize nepotopila ekonomiku. Závěry summitu tak obsahují silná slova o záměrech, ale málo konkrétních kroků. A svět bude muset počkat do dubna na další summit, aby se ukázalo, do jaké míry to lídři G20 mysleli vážně.
ČTĚTE TAKÉ: Příští summit G20: EU bude zastupovat Mirek Topolánek
Ministři financí mají do té doby sestavit balík opatření, jak udržet na uzdě rizikové investice včetně lepší regulace finančních trhů, revidovat účetní pravidla a upravit i odměny bankéřů.
"Teď budou důležité ty následující kroky," shrnul situaci prezident Světové banky Robert Zoellick. A rozhodující bude postoj nově zvoleného prezidenta Spojených států Baracka Obamy. Ten přes své poradce závěry summitu podpořil.
ČTĚTE TAKÉ: G20: Lepší přístup k financím pro asijské ekonomiky
Foto: Reuters
