Dvě stě lidí čeká ve frontě na to, aby mohli legálně žít v Česku. Před cizineckou policií stáli již v noci, hlídají je policisté. Tak vypadá česká ostuda v praxi.
V pět hodin ráno jindy hlučným Žižkovem projíždí jen pár pekařských aut. Vzduch na Koněvově třídě se dá ještě dýchat. Nezasvěcený by nečekal z ničeho nic dvousethlavý dav. Lidská masa se točí jako had okolo nové budovy, kde sídlí cizinecká policie. Desítky lidí strávily před policií celou noc. Svědkem jsou papírové kartony rozložené před vchodem na policii a ospalí Asiaté, kteří na nich sedí a kouří. Mají štěstí, dnes se na ně dostane řada.
ČTĚTE TAKÉ: Mozky ve frontě. Také vědci stepují na cizinecké policii
Mezi zkušené národy patří ještě Ukrajinci a Rusové. Jejich většina je v řadě hned za Asiaty. Až poté se mísí ostatní národy, se kterými Česko nemá bezvízový styk. "Jdu si pro potvrzení, přijela jsem sem učit na jazykovou školu," říká Jane z malé vesnice Kalifornii ve Spojených státech. Jméno prozradit nechtěla, přece jen, ještě nemá v Česku vyhráno. Ve frontě je odhadem na stém místě, má šanci, že se na ni dostane ještě dnes řada. Potrvá to ale osm až devět dlouhých hodin.
Místo za tisícovku
Stejně jako všichni ostatní čeká, až za tři hodiny cizinecká policie otevře a ona získá lístek, se kterým bude moci přijít k přepážce. Ještě netuší, že jediný jazyk, kterým se domluví, bude čeština. "Opravdu? Tak to bude těžké," posmutněla.
Právě kvůli lístkům je na místě přítomna asi desítka policistů. Stojí po celé délce fronty, většinou na rohu "obklíčené" budovy, aby měli rozhled. Zoufalost čekatelů je totiž taková, že na ní začali parazitovat šmelináři, kteří předem nabrané lístky prodávali lidem ve frontě. Než na ně policie udělala zátah. Podle informací on-line deníku TÝDEN.CZ se lístky prodávaly od pěti set korun do tisíce, podle toho, jak lukrativní pozice byla.
Dvě noci pod širákem
Pro čekající se ale nezměnilo nic. "Strávila jsem dvě noci, abych dostala víza. Nepřipadala jsem si ani jako člověk, ale jako zvíře. Takový je pocit člověka, který přijede pracovat do České republiky," popsala Ukrajinka Valeriya Muravyeva, která v Česku při studiu pracuje na vědeckých projektech a problémy s čekáním ve frontě má již za sebou. Ne tak Ruslan, který čekal v pondělí ve frontě spolu se svými přáteli. "Chceme pracovat, ne tady stát. Je to špatné," říkal. Byl ospalý a kouřil. "Na záchod chodíme sem k plotu," ukazoval na staveniště sousedící s budovou. Prostředí tam připomíná rodící se slum.
Filozofie fronty
Policie se starala, aby lidé v davu nebyli nervózní. Uprostřed fronty udělali velkou mezeru. A masu lidí střídavě posouvali dopředu a dozadu. "Otočte se, aby se vám šlo líp," radil jeden z policistů česky cizincům, aby nechodili pozadu. Pak přišla půl osmá ranní, policie otevřela a fronta přestala nabývat. Asiaté po probdělé noci zamířili do útrob domu. Ti, kdo čekají na konci fronty, budou mít starost, aby se na ně dnes vůbec dostalo.
Foto: Petr Weikert
