Břeclavský soud se začal zabývat restitučními nároky Mercedes Dietrichsteinové, která se domáhá vrácení rozsáhlého majetku jejího rodu na Mikulovsku. Stát ho zabavil po 2. světové válce na základě Benešových dekretů. Podle žalující strany byla konfiskace nezákonná.
Žalobkyni jde o to, aby získala odpověď na předběžnou otázku, zda její otec vlastnil v době své smrti na území Československa nějaký majetek, řekl u soudu její právní zástupce Jaroslav Čapek. Žalobu podala Dietrichsteinová na osm státních institucí, které někdejší rodový majetek spravují.¨
ČTĚTE TAKÉ: ÚS vyhověl emigrantovi: dům v Děčíně má dostat zpátky
Vraťte mi můj majetek, píše lidem Thun Hohenstein
Mikulovský zámek se otvírá ze všech stran
Čapek se odvolává na vyhlášky o konfiskaci majetku, které nalezl v mikulovském archivu, které byly kromě otce Alexandra Dietrichsteina adresovány také jeho již zesnulým rodičům. "Nemohly jim tedy být doručeny, a proto vlastně nikdy nenabyly právní moci," řekl Čapek.
Podle Jaroslavy Kuníkové, která u soudu zastupuje ministerstvo obrany, jsou ale pro zabavení majetku klíčové samotné Benešovy dekrety a případné vady v konfiskačním a navazujících správních řízeních nemohou vést ke zrušení převodu majetku.
Stejně jako většina ostatních zástupců státních institucí se přitom odvolává na nález Ústavního soudu ze dne 1. listopadu 2005, podle kterého byla konfiskace na základě dekretů zákonným aktem a rodina Dietrichteinů se proti ní měla bránit tehdy podle platných zákonů.
Klíčovou pro posouzení celé věci tak bude zřejmě otázka státního občanství Alexandra Dietrichsteina (1899 až 1964). Benešovy dekrety se totiž převážně vztahovaly na obyvatele Československa s německým a maďarským občanstvím.
Podle Petra Šulce, který u soudu zastupuje Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových, měl Dietrichstein ke dni sčítání lidu 1.12.1930 národnost německou. Vyplývá to podle něj z výpisu Státního ústředního archívu v Praze. Kvůli tomu po obsazení Československa nacistickým Německem získal říšské občanství.
Zástupci rodiny ale tvrdí, že se k říšskému občanství sám nikdy nepřihlásil. Otázkou Dietrichsteinova občanství si nejsou jisti ani historikové. Někteří z nich uvádějí, že mu bylo za války říšské občanství prostě automaticky přiděleno. "Jisté je, že v roce 1930 nebyl na území Československa a sčítání lidu (uváděla se v něm národnost) se neúčastnil," řekl k tomu před časem historik Jan Richter.
Ani případné německé občanství ale podle Čapka automaticky neznamená, že se na majetek rodu Dietrichsteinů Benešovy dekrety vztahují. "Dekrety neplatí jenom pro Němce a Maďary, stejně tak jako se nevztahují na všechny Němce bez výjimky," řekl Čapek.
Podle Mercedes Dietrichteinové navíc její otec za války čelil nátlaku ze strany nacistů a byl sledován gestapem. Odešel proto z Mikulova do Vídně. Po válce se zpět nevrátil. Stahující se německá armáda mikulovský zámek vypálila. Z objektu zbyla ruina. Zámek byl sice opraven, při neštěstí ale přišel o rozsáhlý mobiliář. Alexandr Dietrichstein zemřel v Německu.
Restituční kauza Dietrichsteinů se od mnoha dalších obdobných sporů liší tím, že požadavek na vrácení rodového majetku přišel až v roce 2005, tedy dávno po pádu komunismu v Československu. Například potomci Salmů vedou spory s úřady a soudní pře o vrácení původního majetku na Blanensku více než 15 let.
Foto: ČTK
