!["Last-minute" změny patří podle Dvořáka k českému koloritu.](https://imgctx.com/cdn-cgi/image/width=1920,quality=75,format=auto/https://old.tyden.cz/obrazek/49e8ba7946938/dvorak-49eb6db5221c9.jpg ""Last-minute" změny patří podle Dvořáka k českému koloritu.")
Členové odstupujícího kabinetu premiéra Mirka Topolánka si chtějí užít vládní moc do poslední kapky. Proto ještě těsně před vypršením mandátu roztáčejí kolotoč personálních změn a výprodeje státního majetku.
"Občané jsou chováním politiků uráženi tak systematicky, že by museli permanentně stát na náměstích už deset let," kritizuje vládní "last minute" změny někdejší studentský aktivista a spoluzakladatel Klubu angažovaných nestraníků Bohdan Dvořák v rozhovoru pro on-line deník TÝDEN.CZ.
Jsou tedy podobné rošády na poslední chvíli v Česku typické?
Ano, je to takový náš zdejší kolorit. Naposledy se kvůli podobnému "last minute" chování vyráželo do ulic v roce 2001 při krizi v České televizi. Od té doby už občany nic moc nezarazí, jsou v tomto směru řádně "otužilí".
ČTĚTE TAKÉ: Vláda posvětila rozpuštění sněmovny. Volby 9. a 10. října
Takže politici spoléhají na to, že už si lidé zvykli?
To naštěstí nemohou, mnoho revolucí už totiž vzniklo pro zdánlivou maličkost, ačkoliv se veřejnost zdála už otupělá.
Dochází k podobným kolotočům strategických pozic a rozprodeje vládního majetku i v jiných zemích?
Vizitka Bohdana Dvořáka |
* v době převratu studentský aktivista (PF UK) a po revoluci pomáhal znovu oživit KAN (Klubu angažovaných nestraníků) * později politik, v době tzv. sarajevského atentátu byl místopředsedou ODS, v jehož kompetenci bylo pročištění stranické pokladny; odešel kvůli pochybnostem o sponzorech strany * dále i dlouholetý pracovník Nejvyššího kontrolního úřadu či místopředseda české pobočky Transparency International * nyní podnikatel a ředitel divize Český a moravský účetní dvůr |
Většinou se takové věci dějí pouze v zemích bývalého východního bloku. Tam bují tyto formy byzantinismu a gubernátorského systému.
Takže to vypovídá o úrovni české politické scény?
Určitě, težko bychom hledali něco zpupnějšího a zpanštělejšího. Je to ale především resentiment na doby totality, to se to politikům řídilo a obsazovalo veřejné funkce přes stranické sekretariáty. I ti nejhlasitější antikomunisté se v tomto smyslu někdy chovají jako by se učili na vysoké stranické škole ÚV KSČ ve Vokovicích.
A dá se politikům věřit, že v podobných rozhodnutích nehraje hlavní roli vypočítavost a klientelismus?
Dalo by se tomu věřit, kdyby z toho neměla znovu a znovu prospěch jedna nebo druhá parta. Stejné je to ovšem při nástupu do funkcí. Kdo se v Česku dostane k moci, tak ještě dříve, než začne něco dělat, zaopatří sebe a kamarády, vyháže a zdecimuje co se dá - jen, aby se "ukázal".
ČTĚTE TAKÉ: Noví ministři nevymění ani náměstky. Tak zní dohoda
Foto: Karel Šanda
