Němečtí a francouzští diplomaté údajně zvažují dva způsoby, jak odstranit poslední překážku v ratifikaci lisabonské smlouvy. Tu vytvořil český prezident Václav Klaus požadavkem na trvalou výjimku Česka z Listiny základních práv EU.
Píše to britský nedělník The Sunday Times, podle něhož je jedním způsobem odvolání prezidenta a druhým změna české ústavy, která by hlavě státu odebrala právo veta. Evropští diplomaté řeší tyto otázky v diskuzích se svými českými kolegy.
"Pokud prezident brzdí demokratický proces a klade odpor rozhodnutí parlamentu stejně jako vůli lidí, pohybuje se za hranou zákona a bude muset čelit důsledkům," řekl německý diplomat.
Podle senátora Jiřího Oberfalzera, blízkého Klausova spojence a jednoho ze členů senátorského klubu ODS, kteří předložili lisabonskou smlouvu k prozkoumání českým ústavním soudem, francouzský prezident Nicolas Sarkozy už pohrozil Česku vyloučením z Evropské unie. "Myšlenky na změnu ústavy kvůli zbavení se prezidenta jenom ukazují, jak je naše mladá demokracie slabá," řekl Oberfalzer.
ČTĚTE TAKÉ: Kaczyński podepsal Lisabon, čeká se na Klause
Klaus si cynicky zahrává, říká mluvčí sudetských Němců
Lisabon lze letos ratifikovat i s podmínkou, tvrdí Fischer
Podle ústavy může být český prezident odvolán pouze, pokud spáchá velezradu. Stížnost podávají senátoři a posuzuje ji Ústavní soud. Za úřednické vlády Jana Fischera je ale velmi nepravděpodobné, že by český parlament takové opatření schválil.
Požadavek na Klausovo odvolání v Česku vznesl předseda Strany zelených Ondřej Liška. Žádné další strany se k němu však nepřidaly. Podle místopředsedy KDU-ČSL Pavla Svobody, který je expertem na evropské právo, se prezident pohybuje v rámci ústavy.
Česko je poslední zemí evropské sedmadvacítky, která lisabonskou smlouvu neratifikovala. Dokument, který reformuje fungování EU, už schválily obě komory parlamentu a k završení ratifikace je zapotřebí podpis prezidenta. Český ústavní soud nyní posuzuje, zda je lisabonská smlouva v souladu s českým právním pořádkem. Než soudci rozhodnou, nesmí ji Klaus - odpůrce Lisabonu - ratifikovat.
V pátek navíc český prezident vznesl požadavek na trvalou výjimku z Listiny základních práv EU, která je součástí smlouvy. Obává se prý prolomení takzvaných Benešových dekretů a uplatňování majetkových nároků sudetských Němců odsunutých z někdejšího Československa po druhé světové válce.
Česká vláda ani právní experti Klausovy obavu nesdílejí. Při sobotním podpisu smlouvy polským prezidentem vyzvali evropští politici Klause, aby dokument také co nejdříve ratifikoval.
Foto: Lucie Pařízková, Reuters
