
Radu tvoří 12 poradců z různých zemí, Česká republika v ní zástupce nemá. Své návrhy by měla generálnímu tajemníkovi NATO Andersi Foghovi Rasmussenovi předložit do konce dubna. Samotnou strategií se pak aliance bude zabývat na říjnovém summitu v Lisabonu.
PSALI JSME: Nejsem loutka. Karzáí hrozí blokádou ofenzivy NATO
"Rasmussenovi jsme kladli velmi na srdce, aby počítal s tím, že ta debata musí být organizována tak, aby umožnila účast všech členských zemí, čili nesmí to být dílo nebo úradek někde z hlubin bruselského sekretariátu NATO či něčeho podobného. Tam se chceme vidět a chceme do toho proaktivně vstupovat a jsme na to připraveni," uvedl Fischer. Dodal, že Albrigtová tento postup plně sdílí.

Fischerova vláda má potíže získat podporu pro navýšení počtu českých vojáků v Afghánistánu, které požaduje americká administrativa. S posílením totiž nesouhlasí sociální demokracie. Vláda proto jako kompromis navrhuje změnu struktury současné mise při nezměněném počtu vojáků. Toto řešení by chtěla prosadit ještě do voleb.
Ministr obrany Martin Barták ale v úterý ve Washingtonu podotkl, že pokud návrh vlády nebude mít podporu, nemá cenu s ním jít do sněmovny. "Je lepší počkat než vysvětlovat v zahraničí, proč ten návrh neprošel," uvedl. Podle Fischera české potíže s navýšením jednotek u zahraničních partnerů neznamenají pokles věrohodnosti Česka, "pokrčení ramen" či "zdvižení obočí" je ale provází.

PSALI JSME: Navýšení sil v Afghánistánu je klíčové, říká admirál
Fischer se v pondělí a úterý ve Washingtonu zúčastnil summitu o jaderné bezpečnosti, jenž pořádal americký prezident Barack Obama. Předtím strávil dva dny v New Yorku, kde se mimo jiné setkal se zástupci židovských organizací. Po premiérově schůzce s Albrigtovou česká delegace odletěla zpátky do Prahy.
Foto: ČTK, Karel Šanda, archiv Týdne