Ač si Češi stále častěji namlouvají, že Mezinárodní den žen není jen svátkem levičáků, stoletá historie dokazuje opak. U zrodu svátku byl dokonce i Lenin.
"Budeme MDŽ slavit, anebo dále zatracovat?" ptá se komunistický senátor Vlastimil Balín na stránkách Parlamentních listů. Balín doporučuje slavit, a něžnému pohlaví dokonce věnuje svoje veršíky: "Přání mé jako sen je lehké,/ nese s sebou jen vše křehké."
ČTĚTE TAKÉ: MDŽ slaví jen čtvrtina Čechů. Podle většiny ale má smysl
MDŽ 1989: Vzpomíná družstevnice i disidentka
I bez Balínovy výzvy se letos v Česku roztrhl s oslavami pytel; od levicového Chebska až po ortodoxně katolické Hlučínsko. Třeba Dolní Benešov u Hlučína, který přitom nemá v zastupitelstvu jediného komunistu, pořádá "MDŽ s mažoretkami" a diváci jsou lákáni na "atmosféru 70. a 80. let". Historik a pedagog Petr Šimíček, který se už léta snaží do dějepisných osnov protlačit pravdivý výklad o časech normalizace, je podobnou nostalgií mírně zděšen.
Žádná selanka
"Normalizace nebyla žádná selanka a strana tehdy MDŽ vnímala dost perfidně," říká Šimíček. Proradní komunisti totiž podle něho ženy sice oslavovali v projevech, fakticky je však vnímali jako domácí služky, sexuální objekty nebo levnou pracovní sílu v těžkých průmyslových provozech.
Po listopadu 1989 zmizel svátek z kalendáře, avšak v roce 2004 se vrátil jako Významný den ČR (výměnou za souhlas levice s vyhlášením Dne památky obětí komunistického režimu). Ke staronovým oslavám v režii KSČ se začali přidávat sociální demokraté a nyní i kdejaká radnice, hostinec či třeba zoologická zahrada v Děčíně.
Foto: Petra Mášová, Senát ČR
