První diváci viděli Klíček, komunisti nedorazili

Uherskohradišťský festival odstartovala předpremiéra očekávaného filmu Klíček režiséra Jána Nováka. Na snímek, který zachycuje brutální metody vyšetřovatelů StB v tamní věznici, žádný představitel KSČM nedorazil. V sále však nechyběli členové Konfederace politických vězňů, kteří tehdejší praktiky v místní věznici zažili.

Obávaným vyšetřovatelem hradištské StB byl Alois Grebeníček, otec dnešního komunistického poslance Miroslava Grebeníčka.

"Vykreslení velitele a tehdejších bachařů je velmi přesné, film ukazuje jak otřesné může být chování člověka k člověku. Pan Grebeníček se účastnil výslechů, zažil jsem jak vězně přede mnou prakticky ubili, zdi a podlaha byly celé od krve. Jejich chování neznalo slitování ani vůči ženám, mezi speciality pana Grebeníčka patřilo pálení cigaretou na jejich bradavkách a nahém těle. Film na mě zapůsobil velice silně," popsal své pocity po shlednutí filmu bývalý politický vězeň Vladimír Drábek, který hradištskou věznicí prošel.

Z pozvaných zástupců KSČM nenašel odvahu ukázat se před volbami žádný. Vyjádření Miroslava Grebeníčka se nepodařilo získat, neboť v jeho kanceláři nikdo nebral telefon.

ČTĚTE TAKÉ: Můj otec je nevinný, mlžil Miroslav Grebeníček

Jan Přeučil, představitel vedoucího věznice, před filmem pronesl, že mu bylo ctí se natáčení účastnit, neboť jeho otec byl v procesu s Miladou Horákovou odsouzen na doživotí a odseděl si 15 let. Uvedl, že tento film by měl zejména mladým připomenout, že svoboda nebyla automatická tak, jak ji vnímají dnes, a film proto plní také funkci zdviženého prstu.

Po filmařské stránce film nijak nenadchl. Snímek, který balancuje na pomezí filmu a hraného dokument, jako by chtěl diváky na začátku odradit. Tvůrci vsadili na smršť klipovitých scén, které provázela hlasitá a agresivní hudba. Klíček zatěžuje až zbytečně mnoho filmových klišé, navíc dialogy ústřední dvojice byly nepřesvědčivé.

Vyrovnání s minulostí

Producent Pavel Paleček uvedl, že z tehdejších vyšetřujících jen na jižní Moravě stále žije nejméně 10 lidí, podle dokumentů byli do této věznice posíláni především mladí a nezkušení příslušníci. Představitelé hlavních rolí - Tomáš Šulaj a Petra Vlčková řekli, že sami o té době mnoho nevěděli a film jim otevřel oči. Film nemá být obžalobou, ale jde o určité vyrovnání s minulostí.

Povědomí o tehdejší době a jejích zvěrstvech mezi mladými opravdu není tak velké, a to zejména proto, že chybí v učebnicích pro školy, látka v dějepise se většinou dotýká pouze druhé světové války. O poměrech po válce v naší zemi školákům nikdo neřekne, o tom, jaké věci se u nás v době politických procesů v padesátých letech děly, nevědí.

ČTĚTE TAKÉ: Filmovka je tu. Nabídne surrealismus i Čtyřlístek

Političtí vězni usilují o změnu. Tato látka by se měla v učebnicích objevit, aby lidé nezapomněli, co se v naší zemi dělo. Na to se zaměřili i distributoři (Bonton film) a nabídnou film k promítání základním školám. Osobní účast na nich přislíbil i Jan Přeučil, který bude o této době vyprávět a žákům ji přiblíží.

Autoři připouští, že načasování premiéry na 13.srpen 2009 před podzimními volbami nebylo náhodné.

Pavel Hejkrlík, spolupracovník redakce Týdne

Foto: ČTK, Karel Šanda