Norové divně perou a Venezuelan si půjčuje lyže

Studentské koleje v Liberci-Harcově se vystrojily do slavnostního hávu. Právě zde bydlí elitní tisícovka lyžařů a členů jejich doprovodu, kteří se na světovém šampionátu v klasickém lyžování poperou o dvacet sad medailí.

Objekt je proto maximálně střežený. Bezpečnost hlídá více než dvě stovky vojáků a policistů.

ČTĚTE TAKÉ: Zasněžené liberecké paradoxy

„Přístup zakázán," ozve se z turniketů u vchodu po přiložení akreditace pro média. René Hofman, manažer, který má na starosti ubytování, chce ukázat, že sem se opravdu nemůže nikdo dostat. Ani s běžnou akreditací.

„Jste první a taky možná poslední novináři, které sem pustíme. Sportovci chtějí mít absolutní klid. Mohou sem pouze oni a jejich hosté," vysvětluje a otevírá jeden z pokojů.

Běžně tady bydlí studenti. V buňkách se dvěma nebo třemi dvoulůžkovými pokoji jich žije šest; o mistrovství je obsadí jeden, maximálně dva sportovci.

ČTĚTE TAKÉ: Bauera "nebaví" vesecká trať, skokani chtějí medaile

„Je to nařízení Mezinárodní lyžařské federace, společné sociální zařízení nemohou mít víc než dva sportovci," říká Hofman. Koleje, ve kterých standardně bydlí kolem tří tisíc studentů, jsou tedy úplně plné. A to i přesto, že Rakušané bydlí v soukromých karavanech.

Nejvíc připomínek? Norové

Jinak zde však stráví následujících čtrnáct dní všechny hvězdy současného klasického lyžování. Speciálních požadavků mnoho není. „Naštěstí nemusíme zvětšovat postele jako třeba u hokejistů," usmívá se šéf ubytování.

Přesto jeden tým dal pořadatelům pořádně zabrat. „Norové nechtěli na pokoji koberce, strašně se bojí o čistotu. Dokonce si i sami perou ve speciální ekologické pračce bez přívodu vody."

Lyžaři ze Skandinávie se obávají i možné chřipkové virózy. Ve městě si proto pronajali dva pokoje, kde v případě nemoci ubytují sportovce.

„Oni opravdu žijí úplně uzavřeně, přivezli si i vlastní kuchaře a stravují se odděleně. Denně si berou jen obrovské množství balené vody," vypráví manažer z Harcova o zážitcích s nejsilnější lyžařskou výpravou. „Přijely dvě holky z Norska a ptaly se, jestli bychom jim nemohli pomoct něco vynosit. A nakonec jsme tahali dvě tuny žrádla."

Norové jsou také jedinou výpravou, která má přímo v areálu i televizní studio. „A nemají ho jen tady, další je na liberecké radnici," vysvětluje mluvčí organizačního výboru Zdeněk Soudný.

Denně tisíce jídel

Speciální provoz má během šampionátu i místní menza. Denně se tu vyrobí jídla pro tisícovku ubytovaných, jejich atašé i dobrovolníky ve Vesci.

„Od půl sedmé do půlnoci tu jede nonstop občerstvení," říká Hofman. Pro závodníky jsou připraveny čtyři druhy masa, ryby a hlavně hodně zeleniny a těstovin.

Jídelní lístek byl konzultován s odborníkem na zdravou výživu Petrem Havlíčkem. „Ale hlavně musí být balená voda, kvůli obavám z dopingu se nesmí nic rozlévat," vysvětluje harcovský manažer, co musela specializovaná cateringová firma ve spolupráci s kuchařkami z menzy připravit.

„Hlavně si vyfoťte, jak máme hezkou brokolici," říká jedna z nich. V kuchyni panuje pohoda, kolej ještě není úplně zaplněna.

O zábavu je postaráno

Bydlení na kolejích však není jen spánek a ubytování. Pro lyžaře jsou přichystány nejrůznější prostory pro využití volného času.

"Restaurace, diskotéka, několik klubů, bowling, tělocvičny, sauna nebo kulečník," vypočítává Hofman.

A sportovci toho také hojně využívají. Už v pondělí si norská výprava zašla zahrát volejbal, Číňané jsou zase každou chvilku v sauně, Švýcaři se ptají hlavně na fitness a Finové si dokonce činky odstěhovali až na pokoj.

Závodníci z exotických zemí mnoho přání nemají. Jen chtějí bydlet pohromadě. „Jedni z prvních závodníků tady byli Venezuelec a Peruánec. Každý měl bydlet na jiném konci kolejí. Jakmile se však dozvěděli, že jsou tu oba, už jsme je museli sestěhovat," dodává Hofman.

Mimochodem, právě zmíněný venezuelský závodník se postaral o první veselou příhodu šampionátu. Do Liberce přijel pouze s běžkami na volnou techniku. Ty na klasiku mu půjčí sportovní ředitel Michal Lamplot.

„Na středeční závod mu je musím přivézt. A boty a hůlky taky," usmíval se Lamplot.

Foto: Robert Sedmík