Barack Obama vyzval muslimy celého světa k usmíření se Spojenými státy. Přišel, aby se snažil o nový počátek vztahů s islámským světem, prohlásil americký prezident při svém zásadním projevu na Káhirské univerzitě v egyptské metropoli. Ví ale, že se to nemůže stát přes noc.
Salam alejkum (mír s tebou), pozdravil šéf Bílého domu arabsky na půdě univerzity přítomné i posluchače v arabských zemích.
Za napětí, které nyní panuje mezi Západem a muslimským světem, podle něj nesou odpovědnost extremisté, nikoli islám. Náboženství muslimů podle něj není součástí problému, nýbrž prostředkem k šíření míru. "Islám a USA mezi sebou nemusejí soupeřit," řekl Obama.
Palestinci musejí nechat násilí, Izraelci zase budování osad
Jeho ambicí je přesvědčit umírněné muslimské kruhy o tom, že spolupráce s USA při řešení blízkovýchodních problémů je možná. Jedním z hlavních je izraelsko-palestinský konflikt. K tomu Obama řekl, že zůstává příznivcem řešení, které předpokládá vznik palestinského státu.
Zdůraznil ale také, že Palestinci musejí zanechat násilí proti Izraeli a židovský stát zase zastavit budování osad na palestinském území. Palestuincům radí, aby za svá práva bojovali mírovými prostředky. Jejich situaci přirovnal k postavení černého obyvatelstva na jihu AfrIky v časech apartheidu.
ČTĚTE TAKÉ: Obama podá ruku muslimům. Poté zamíří do Evropy
Satelitní televize chce propagovat umírněný islám
Prezident ale také varoval muslimský svět před „hrubými stereotypy" o USA. Spojené státy podle něj nejsou žádná „sobecká velmoc". Amerika je jeden z „nejúžasnějších zdrojů pokroku ve světě". USA jsou zavázány ideálu rovnosti lidí, za nějž Amerika bojovala a válčila celá staletí.
Na mírový jaderný program má právo každý
Další velké blízkovýchodní téma je Írán a jeho jaderné ambice. Obama prohlásil, že jakýkoli stát, včetně Íránu, má právo rozvíjet jadernou energetiku "ve shodě se závazky vyplývajícími ze členství ve Smlouvě o nešíření jaderných zbraní".
Obama se obrací na víc než miliardu muslimů v naději, že prolomí jejich nedůvěřivost a v mnohých případech také nepřátelství vůči USA. Oslovuje je osm let po výroku svého předchůdce George Bushe, který po útoku na USA v roce 2001 rozdělil svět na ty, kdo jsou buď s USA, nebo s teroristy.
Nezbytná je nová otevřenost a připravenost si vzájemně naslouchat, učit se od sebe a být zavázáni pravdě. Obama ocenil velký přínos islámu pro civilizaci. Šéf Bílého domu odmítl, že by jeho země byla ve válce s islámem.
"Co se týče jaderných zbraní, dostali jsme se k bodu obratu. Není jenom v zájmu Ameriky, abychom předešli závodům v jaderném zbrojení na Blízkém východě, což by zavedlo tuto část světa i jeho zbytek na nebezpečnou cestu," řekl prezident.
Ujistil, že USA nehodlají ponechat své vojáky v Afghánistánu a nehodlají tam držet ani vojenské základny. "Přivedli bychom domů všechny své vojáky, kdybychom si byli jisti, že v Afghánistánu a Pákistánu nejsou extrémisté odhodlaní zabít co nejvíc Američanů. Tak to ale bohužel není," prohlásil.
Obama na rozdíl od Bushe nehodlá muslimským státům vnucovat žádný konkrétní
druh vlády, ani demokracii. Vlády podle něj musejí reprezentovat vůli občanů. Bush se netajil tím, že je třeba muslimským světem šířit demokracii.
Obyvatelé muslimských zemí většinou Obamův projev očekávali s napětím. Egypt byl ale vybrán jako srdce muslimského světa a jako významný americký spojenec na Blízkém východě. Bílý dům vysílal projev živě přímo ze své internetové stránky a mělo být zajištěno tlumočení do 13 jazyků.
Posluchači pod kupolí univerzitního sálu vystoupení prezidenta USA opakovaně a nadšeně tleskali.
Foto: ČTK/AP a Reuters
