V úterý ve West Pointu má prezident Barack Obama oznámit strategii pro Afghánistán. Její součástí má být vyslání 30 tisíc vojáků. Dalších deset tisíc by USA chtěly po spojencích, těm se ale příliš nechce.
Ještě v srpnu poslal velitel amerických jednotek a sil NATO v Afghánistánu generál Stanley McChrystal do Bílého hodnocení situace v zemi a návrh nové strategie. Trvalo téměř tři měsíce, než prezident Barack Obama dospěl k rozhodnutí. Sdělit by jej měl příští úterý na vojenské akademii ve West Pointu.
Vzhledem k opozici v Demokratické straně, klesající podpoře mise v Afghánistánu a finanční krizi bylo pro Obamu rozhodování velice složité. Například, zatímco generál McChrystal požadoval 40 tisíc mužů, především na ochranu Afghánců před Talibanem, viceprezident Joe Biden tlačil na mnohem nižší počet s tím, že vojáci by se měli soustředit na výcvik afghánských sil a likvidaci Al Kajdy v horách.
Za odkládání rozhodnutí si americký prezident vysloužil kritiku i nejbližšího spojence - Británie. Jak napsal The Daily Telegraph, ministr obrany Bob Ainsworth řekl, že lavírování ve Washingtonu a nejasný směr komplikují získávání britské podpory pro misi v Afghánistánu, kde jenom letos přišlo o život 98 britských vojáků.
ČTĚTE TAKÉ: V německé armádě padají hlavy. Kvůli Afghánistánu
Válka v Afghánistánu za to nestojí, míní většina Američanů
Předpokládá se, že Obama 1. prosince oznámí vyslání dalších 30 tisíc vojáků do Afghánistánu (tím se zvýší počet Američanů na 98 tisíc). Dopočet do požadovaných čtyřiceti tisíc by měli dodat spojenci. Těm se však příliš nechce.
Podle The New York Times by měl po Obamově proslovu vyjádřit svou podporu plánu amerického prezidenta generální tajemník NATO Anders Fogh Rasmussen. Pár dnů poté, ve čtvrtek a v pátek by se měli sejít ministři zahraničí aliance. Neočekává se, že by ohledně vyslání sil došlo k nějakému posunu. A je otázka, jestli v tomto ohledu dojde k nějakému průlomu 7. prosince na konferenci v Bruselu.
Britský premiér Gordon Brown ale optimisticky hovořil o tom, že řada zemí "navýší počty vojáků a vyšle více policistů určených pro výcvik a civilních expertů". Brown doufá, že by se mohlo dojít k číslu pět tisíc. Podle všeho však půjde především o vojáky, které členské země aliance poslaly do Afghánistánu loni a na prezidentské volby. Představitel NATO, který si nepřál být jmenován řekl, že jednotlivé státy budou "tlačeny" k tomu, aby tyto vojáky nestahovali, jak bylo plánováno.
Británie oznámila, že pokud přispějí další země, mohla by navýšit stavy o 500 vojáků. Vyslání posil přislíbily zatím Gruzie, Itálie, Polsko a Slovensko. Francie a Německo další jednotky zřejmě nepošlou. A v Nizozemsku a Kanadě se dokonce debatuje o stažení.
Česká republika údajně o posilování neuvažuje. Jednak považuje svůj kontingent vzhledem ke své velikosti a finančním možnostem za dostatečný, a také je už schválen mandát mise pro příští rok. Otevření debaty ve sněmovně by nebylo jednoduché a zřejmě by nevedlo k pozitivnímu výsledku.
Bílý dům odhaduje, že vyslání dalších jednotek bude poměrně drahá záležitost - mělo by stát jeden milion dolarů na vojáka za rok. Očekává se, že v úterý bude v přímém přenosu Barack Obama přesvědčovat Američany, že účast v Afghánistánu stojí za lidské i finanční oběti. Bude se jim snažit vysvětlit strategii i zájmy, které USA a spojenci v Afghánistánu mají.
"Jsme v Afghánistánu devět let a nebudeme tam dalších osm, nebo devět," řekl podle agentury Reuters mluvčí Bílého domu Robert Gibbs. "Naše angažovanost je časově omezená a je nutné, aby to lidé pochopili."
Foto: ČTK/AP
