Zemřel muž obviňovaný z toho, že <span>pomohl bin Ládinovi</span>

Zahraničí
24. 2. 2010 07:00
Lidé nesou tělo oběti sebevražedného útočníka v provincii Nangarhár.
Lidé nesou tělo oběti sebevražedného útočníka v provincii Nangarhár.

Lidé nesou tělo oběti sebevražedného útočníka v provincii Nangarhár.V pondělí vybuchla na shromáždění kmenových stařešinů v afghánské provincii Nangarhár bomba. Mezi mrtvými je i Muhammad Zaman, který měl mimo jiné údajně v roce 2001 pomoci uprchnout teroristovi Usámovi bin Ládinovi z Tora Bora.

Na první pohled se mohlo zdát, že jde o další zprávu o násilí v Afghánistánu: "Při útoku sebevražedného atentátníka ve východním Afghánistánu přišlo o život 15 lidí. Mezi oběťmi je i významný kmenový náčelník," napsala ČTK. Útočník se měl odpálit během předávání půdy uprchlíkům oslavy v provincii Nangarhár nedaleko Džalalabádu.

ČTĚTE TAKÉ: CIA a Pákistán dopadly dvojku afghánského Talibanu

Muhammad Zaman nebyl ale jenom další z kmenových náčelníků, měl pestrou historii a proto se objevují spekulace, že útok byl namířen primárně proti němu. Jak napsal Dexter Filkins v listu The New York Times, Zaman nebyl příliš oblíbený, takže pokus o jeho zavraždění by nebyl ničím neobvyklým.

Nechal uprchnout Ládina

Při pondělním útoku sebevraha v Nangarháru zemřelo 15 lidí.Navíc na něj byla vyhlášena krevní msta za to, že nechal zavraždit v roce 2002 předáka jiného klanu. Měl konkurenci i uvnitř svého kmenu. A konečně, americké speciální síly a CIA mu dodnes nemohou zapomenout, že to byl pravděpodobně on, kdo nechal v roce 2001 uprchnout nejhledanějšího teroristu Usámu bin Ládina z obklíčené skrýše v Tora Bora.

Taliban, který se obvykle rychle hlásí k různým útokům v Afghánistánu tentokrát tvrdí, že nemá ponětí, kdo mohl útok spáchat. "Byl klanový vůdce a bojoval od roku 1980," řekl americkému listu člen parlamentu Mirvas Jasíni. "Spousta lidí ho nenáviděla. Také byly ve hře různé obchodní zájmy."

ČTĚTE TAKÉ: OSN chce vyjmout některé Talibance z "black listu"

Během sovětské okupace Afghánistánu bojoval Zaman s mudžahedíny a později válčil na straně Talibanu i proti němu. Když se talibanský režim v roce 2001 zhroutil, Hámid Karzáí jej jmenoval vojenským velitelem Džalalabádu a velké části východního Afghánistánu, včetně Tory Bory.

Exil a pak vražda?

Tank afghánských bojovníků oblehájicích Tora Borav roce 2001.Zmatek po neúspěšném oblehání Tora Bora vedl k tomu, že Muhammad Zaman odletěl nejdříve do Francie a poté žil v exilu v Pákistánu. V té době byl mimo jiné obviněn z toho, že nechal zavraždit Karzáího viceprezidenta Kadira.

Loni Zaman před volbami oznámil, že se vrací zpět do Afghánistánu a že se zapojí do kampaně jako stoupenec Hámida Karzáího. Ten následně ve volbách, které ovšem zmanipuloval, vyhrál.

Foto ČTK/AP, profimedia.cz

Autor: arf

Naše nejnovější vydání

TÝDENInstinktSedmičkaINTERVIEWTV BARRANDOVPŘEDPLATNÉ