O hladu s hladovým výsledkem. Zbytečný summit OSN

Počet hladovějících lidí na světě by měl do roku 2015 klesnout na polovinu. Vznešený cíl je ale málo realistický. Světový summit o potravinové bezpečnosti Organizace OSN pro výživu a zemědělství (FAO) skončil v Římě bez pevných příslibů. Akce by se bez peněz Saúdů ani nekonala.

Minulý pátek přišel generální tajemník FAO Jaqüs Diouf s trochu kuriózním protestem. V netopené místnosti držel 24 hodin hladovku za hladovějící lidi na světě. Podle OSN jich je více než jedna miliarda. „Na světě je pro všechny lidi dost potravin," pravil Diouf, který chtěl svou akcí upozornit na problém, který by podle něj mohla vyřešit jen dobrá politická vůle.

S tímto názorem nepolemizoval uplynulé tři dny v Římě na summitu FAO o potravinové bezpečnosti žádný z řečníků. Své zástupce na něj psalo 180 zemí, z nich zhruba polovina své nejvyšší státníky. Ti už před zahájením jednání v pondělí schválili závěrečnou deklaraci.

ČTĚTE TAKÉ: Kaddáfí hledal na summit o hladu 500 fešných Italek 
                        Masivní skupování Afriky. Neokolonialismus bohatých

Nové závazky, především konkrétně vyčíslené cíle, dokument ale neobsahuje. Mezinárodní společenství hájí právo na výživu, přičemž každá vláda má dát zásobování obyvatel potravinami nejvyšší prioritu.

Tento závazek ale není nový. Stejně tak výzva na podporu zemědělství na jihu. Nabízí se proto otázka, zda bylo summit vůbec nutné uspořádat.

Evropané byli proti megasetkání. Je to sotva několik týdnů, co se konalo hned několik světových konferencí. Na dané téma už bylo vše řečeno, vzkázal šéf Evropské komise Manuel Barroso.

Z vlád zemí skupiny G-8, které si boj s hladem daly mezi své hlavní cíle, se jednání v Římě zúčastnil pouze jeden jejich vrcholný představitel - domácí Silvio Berlusconi.

Evropané na organizování summitu kývli až poté, co na něj  Saúdská Arábie dala půltřetího milionu dolarů.

Zdaleka ne všichni jezdí na podobné summity se zájmem něco skutečně řešit. Zvláště zástupci z Afriky, v první řadě vládci s autoritářskými a diktátorskými tendencemi, berou akce tohoto druhu jako hezký výlet. Nejednou s částí rodiny. Pochopitelně hrazený ze státní kasy.

První dáma Zimbabwe, paní Mugabeová, měla v luxusních obchodech v Římě během uplynulého týdne utratit nejméně 80 tisíc dolarů. Po římských obchodech ale smejčila i dlouhá řádka dalších „first ladies" z černého kontinentu. Jejich program delegace z Afriky, přirozeně, nezveřejňovaly.

ČTĚTE TAKÉ: Afričanů je přes miliardu. Experti: Půjdou do Evropy

Generální tajemník FAO Diouf na summitu argumentoval, že od svého cíle, snížit počet hladovějících do roku 2015 na polovinu, je svět ještě na míle vzdálen. A nijak zvlášť se mu nepřibližuje.

Přesto FAO hodnotí vrcholnou schůzku jako úspěch. A sice proto, že se daří o globálním hladu stále politicky diskutovat. Spokojenost se summitem vyjádřily také nevládní organizace (NGO). Závěrečné prohlášení je podle většinového názoru NGO sice zklamáním, ale důležité je, že světová veřejnost problémy hladu měla opět možnost vnímat.

Svým způsobem zajímavější než summit OSN jsou aktivity samotných NGO. Na místě bývalých jatek v Římě vytvořili aktivisté „Centrum alternativní ekonomie", kde diskutovali a přinášeli zajímavé nápady celé čtyři dny.

Jakýmsi hrdinou oficiálního jednání FAO se stal brazilský prezident Silva da Lula. Žádná země nedosáhla v uplynulých letech takové výsledky v boji s hladem jako právě Brazílie.

Tamní vláda například koordinovala čtyři desítky pomocných programů, organizovala školní stravování pro 37 milionů dětí, masivně podporuje malorolníky a pomáhá milionům sociálně potřebných rodin. Pro své cíle boje s hladem dokázala vláda v Brazílii zmobilizovat rozsáhlé skupiny obyvatel.

Foto: FAO, ČTK/AP a Profimedia