Nejnovější spor Ruska a Ukrajiny o dodávkách plynu posílil obavu mnoha politiků EU, že Evropa se stává hříčkou ruské energetické politiky. Vrcholní bruselští úředníci to však přiznávají jen neveřejně.
K nejhlasitějším kritikům rostoucí závislosti Evropy na Rusku již tradičně patří zástupci Polska. Varují před postupnou ztrátou suverenity a možnosti hájit proti Rusku evropské zájmy.
ČTĚTĚ TAKÉ: Gazprom splnil hrozbu. Omezuje Ukrajině dodávky plynu
Rusko je v současnosti největším dodavatelem plynu do Evropské unie. Podle prognóz bude tato závislost dále dramaticky stoupat, což dále prohlubuje vrásky bruselských úředníků.
Nejde o žádnou novinku, na potřebě snížit energetickou závislost na Rusku a rozvíjení společné evropské energetické politiky se již v březnu loňského roku usnesli představitelé 27 členských států.
Zatím ale zůstává jen u plánů, snahy definovat společný postoj stále selhávají. Energetická bezpečnost je v každé zemi zásadní téma a členské státy sedmadvacítky více než na geopolitiku stále hledí především na své národní zájmy.
Unijní jednání s Moskvou podkopávají také desítky bilaterálních smluv, které ruský plynárenský gigant Gazprom s jednotlivými členskými zeměmi či jejich energetickými společnostmi uzavřel. V Paříži je nedávno kritizoval vysoký představitel EU pro zahraniční a bezpečnostní politiku Javier Solana. Také on zdůraznil nutnost společné evropské energetické strategie.
Jednotný postoj Bruselu bude klíčový při vyjednávání nové rusko-evropské smlouvy o partnerství. Donedávna ji blokoval rusko-polský spor o dovozy masa a termín pro obnovená jednání zatím nebyl stanoven.
Evropská komise upírá své naděje k Francii, která chce právě z energetické bezpečnosti udělat jedno z nejvýznamnějších témat svého předsednictví EU v druhé polovině roku 2008. Představení společné energetické strategie EU se původně plánovalo na listopad tohoto roku, unijní představitelé ale volají po urychlení.
Zatímco se Evropa dohaduje a otálí, Gazprom nelení a svou strategickou pozici v Evropě dále posiluje. Systematicky přebírá kontrolu nad dodávkami plynu do Evropy, nad evropským obchodováním s plynem a nad jeho skladováním.
Ruský gigant má podíl ve čtyřiadvaceti společnostech v původní evropské patnáctce a stejný počet i v nových členských zemích. Je podílníkem také na 15 plynovodech v sousedních zemích EU, které Moskva využívá k transportu svého plynu.
Odcházející prezident Putin slavil další energetický triumf na počátku letošního roku, když na své poslední zahraniční cestě v roli šéfa Kremlu podepsal smlouvu s Bulharskem a Srbskem o výstavbě nového plynovodu South Stream. Má vést ruský plyn do Evropy jižní cestou. Jde o nepříjemnou konkurenci pro evropský projekt Nabucco, který se naopak snažil Rusko obejít.
Foto: AP
