Víc než polovina Čechů někdy spotřebovává potraviny po skončení doby minimální trvanlivosti. Asi 48 procent lidí jí tyto potraviny i po skončení doby použitelnosti, tedy datu uvedeném v označení "spotřebujte do", u potravin, které se rychle kazí, jako jsou mléčné výrobky nebo maso. Vyplývá to z průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM).
Ukázal také, že 86 procent lidí považuje plýtvání potravinami za problém, přes 40 procent za celospolečenský. Podle odhadů se v ČR vyhodí až 25 kilogramů potravin na obyvatele ročně. Lidé tvrdí, že chtějí plýtvání potravinami omezit, nejčastěji z finančních důvodů. Každá domácnost vydá za potraviny průměrně 22 400 korun ročně za jednoho člena.
Podle Státní zemědělské a potravinářské inspekce se minimální trvanlivostí označují trvanlivé potraviny jako jsou těstoviny, konzervy nebo sušenky. Je možné je bezpečně sníst i po uplynutí uvedeného data, pokud jsou patřičně skladovány a nemají porušený obal. Nejsou závadné, ale nelze ručit za jejich chuťové a výživové kvality. Takové potraviny podle výzkumu konzumuje po skončení minimální trvanlivosti 53 procent dotazovaných. Více než polovina Čechů ale vnímá toto datum jako ukazatel zdravotní nezávadnosti stejně jako údaj "spotřebujte do", oba pojmy lidé často zaměňují.
Naproti tomu značení "spotřebujte do" čili doba použitelnosti se udává u rychle se kazících potravin. Později nejsou považovány za bezpečné a mohou být zdravotně závadné. Přesto 48 procent lidí takové potraviny konzumuje.
Sedm procent dotazovaných konzumuje prošlé potraviny obou typů vždy, často více než desetina lidí a občas kolem třetiny. Naopak necelá pětina nekonzumuje nikdy potraviny po skončení doby použitelnosti a 13 procent po datu minimální trvanlivosti.
Přes polovinu lidí uvedlo, že nevyhodí více než desetinu koupených potravin. Necelá čtvrtina uvedla, že jejich domácnost potraviny nevyhazuje. Podle souhrnných statistik potravinový odpad tvoří zhruba 30 procent odpadu z domácností.
Nejčastěji lidé vyhazují potraviny proto, že se zkazí, jde o nespotřebované zbytky nebo mají prošlé datum spotřeby. "Necelá třetina udává, že alespoň občas je v jejich domácnosti důvodem k vyhození potravin to, že již na dané jídlo nemají chuť nebo si nandají na talíř příliš velkou porci," uvádí výzkum.
Podle odhadů se v ČR vyhodí asi 6,4 procenta celkové produkce potravin, což je ve srovnání s jinými státy EU relativně málo. Přesto jde o více než 254 tisíc tun potravin ročně. Lidé v průzkumu uváděli, že by rádi plýtvání omezili. Více než 77 procent dotázaných kvůli finanční úspoře a tři pětiny lidí kvůli úspoře času na přípravu či nákup jídla.
"Je patrné, že si česká veřejnost uvědomuje důsledky plýtvání potravinami především na osobní a každodenní rovině," uvedlo CVVM. Přes polovinu lidí uvedlo ekologické důvody a polovina přikládá význam etické a sociální stránce problému.
