Sestry Pavlína, Zdeňka a Nikola z Pardubic mají smůlu. Vyrůstaly v rodině, která neměla peněz nazbyt. Rodiče jim nedávali peníze na jízdné v městské hromadné dopravě. Později kvůli špatné sociální situaci rodiny skončily v dětském domově. Nyní, když se chystají ústav opustit, po nich jdou kvůli pokutám za jízdné exekutoři.
Na celý případ upozornil ve svém aktuálním vydání časopis TÝDEN. Dluhy děvčat, kterým je nyní sedmnáct, osmnáct a devatenáct, jdou do desetitisíců. V případě Pavlíny je to 61 tisíc, u Zdeňky 56 tisíc a u Nikoly 43 tisíc korun.
"Rodiče nedali dětem peníze na jízdné a děti jely načerno, aby se dostaly do školy," řekla časopisu TÝDEN advokátka Alena Vlachová, která sestry zastupuje v exekučním řízení a snaží se dosáhnout zrušení původních rozsudků.
Dluhy vznikly v době, kdy sestrám bylo okolo deseti let. Vzápětí skončily kvůli špatné sociální situaci matky v dětském domově. Pohledávky je "dohnaly" prakticky v okamžiku, kdy se stavějí na vlastní nohy. Podobných případů je podle zjištění časopisu daleko více.
Odpovědná je legislativa, říkají exekutoři
Možností, jak situaci vyřešit, aby se neopakovala do budoucna, však mnoho není. Podle zákonů je totiž za dluh odpovědné dítě, nikoliv jeho rodiče, které je smluvní stranou při přepravě městskou hromadnou dopravou. "Dokonce to tak vykládá i Ústavní soud, který už dva takové případy řešil a ve svých rozhodnutích uvedl, že desetileté dítě je plně způsobilé si uvědomovat následky jízdy načerno," říká Alena Vlachová.
Exekutoři přitom říkají, že za její provedení nejsou v podobných případech odpovědní. Vyžadují to totiž věřitelé. "U nezletilých je zcela pochopitelné, že pohledávku za jízdu načerno nemohou uhradit sami. Bohužel zákon je postaven tak, že dluhy stíhají nezletilé. Je třeba apelovat na zákonodárce, aby toto změnili a stanovili, že za závazek nezletilého odpovídá zákonný zástupce," řekl on-line deníku TÝDEN.CZ člen prezidia Exekutorské komory Jiří Prošek.
Podle Vlachové se náklady za jednu jízdu načerno mohou kvůli výdajům na soudní a exekuční řízení vyšplhat z jednoho tisíce až na dvacet tisíc korun. A měli by za ně být odpovědní rodiče, kterým věřitelé doporučují veškeré upomínky. "Přenést úplnou finanční odpovědnost na rodiče obecně zákonem asi nejde. Vyskytují se totiž i případy, kdy děti skutečně samy způsobí vznik dluhu, například úmyslně poškodí cizí věc nebo jedou bez jízdenky, i když na ni od rodičů peníze dostanou," říká Vlachová.
Za samotný dluh by tak podle ní i nadále měly nést odpovědnost děti. "I když v případě dětí do deseti let lze vážně pochybovat o tom, zda je takové dítě skutečně způsobilé nést následky porušení přepravní smlouvy," míní Vlachová. Náklady exekučního řízení by však podle ní měli v každém případě hradit rodiče, kteří nechali situaci zajít tak daleko a jsou o probíhajícím řízení informovaní.
"Změnu neplánujeme"
Ze strany vlády, která by měla podobné situace do budoucna vyřešit, se ale změna legislativy v tomto smyslu očekávat nedá. "Momentálně ministerstvo spravedlnosti neplánuje v této souvislosti legislativní změny. Řešení této situace vyžaduje podrobnou analýzu stavu, a zejména spolupráci dotčených orgánů, jelikož se tato problematika dotýká více oblastí," sdělila on-line deníku TÝDEN.CZ mluvčí ministerstva spravedlnosti Kateřina Hrochová. Právě pod tento resort věci týkající se poplatků za exekuce spadají.
"Rodiče nemohou bez dalšího 'odpovídat' za závazky dítěte, neboť nejde o jejich objektivní odpovědnost; chování dítěte ostatně nemusí mít vůbec možnost ovlivnit, zejména je-li dítě v danou chvíli v péči nějaké jiné osoby," konstatoval pro změnu Petr Habáň z ministerstva práce a sociálních věcí.
To však podle něj neznamená, že by rodiče nebo jiní poručníci neměli v takovém případě vůbec žádnou odpovědnost. "Tradičně se má za to, že děti ve věku cca šest až dvanáct či čtrnáct let jsou způsobilé uzavírat smlouvy, kdy je bez protiplnění plněno jim - typicky přijímat dary -, avšak uzavírat smlouvy, kdy by měly samy plnit, nikoli," míní Habáň. V případě, že by podle něj dítě uzavřelo závazek, který není mentálně způsobilé pochopit, je možné těžko hovořit o odpovědnosti za následné dluhy, ke kterým se nemohlo ani po právu zavázat.
"Jsou to rodiče, kdo jsou povinni a oprávněni spravovat též jmění dítěte, tedy nejen aktiva, ale i pasiva, tedy dluhy, a to s péčí řádného hospodáře," míní Habáň. Pokud tedy dluh kvůli nezaplacení výrazně vzroste, pak rodiče podle Habáně odpovídají - byť jen z nedbalosti - za zanedbání řádné správy cizího majetku, tedy jmění dítěte, a dítě může po nich požadovat náhradu újmy.
Otázka ovšem je, zda z nemajetných rodičů něco dostanou a zda by neměly o odpovědnosti rodičů rozhodnout už soudy při zvažování exekuce.
