Americký ministr spravedlnosti Jeff Sessions nemusel při červnové výpovědi v Senátu USA mluvit o svých kontaktech s Rusy během volební kampaně nynějšího prezidenta Donalda Trumpa pravdu. Informoval o tom deník The Washington Post s odvoláním na záznamy amerických tajných služeb o rozhovorech ruského velvyslance v USA Sergeje Kisljaka s jeho nadřízenými v Moskvě. Ministerstvo spravedlnosti informace deníku označilo za nepodložené a odmítlo, že by Sessions s Rusy jednal o ovlivnění prezidentských voleb. Trump ke zprávě listu na Twitteru napsal, že nelegální úniky informací z tajných služeb musí skončit.
Vztah Sessionse k Rusku během voleb je rozporuplný. Sessions nejdříve popíral, že by s ruskými vládními činiteli jednal, následně uvedl, že se s Kisljakem sice setkal, ale volební záležitosti s ním neřešil. To potvrdil také před senátním výborem pro dohled nad tajnými službami, který prošetřuje roli Ruska v prezidentských volbách ve Spojených státech.
The Washington Post však nyní napsal, že záznamy amerických tajných služeb o komunikaci Kisljaka s Moskvou udávají, že velvyslanec nadřízeným sdělil, že se Sessionsem diskutoval o kampani včetně politických záležitostí významných pro Rusko. Deník poznamenal, že Kisljakovy informace, které má od někdejších i současných amerických činitelů, jsou v rozporu se Sessionsovým tvrzením.
"Nemohu komentovat důvěryhodnost toho, co popisují anonymní zdroje v naprosto nepodloženém záznamu tajných služeb, který list The Washington Post neviděl a který nemám k dispozici," uvedla mluvčí ministerstva spravedlnosti Sarah Floresová. Zopakovala také, že Sessions rozhodně nejednal o ovlivnění voleb.
"Nový únik z tajných služeb v The Washington Post, tentokrát proti ministrovi Jeffu Sessionsovi. Tyto nelegální úniky, jako v případě (někdejšího ředitele FBI Jamese) Comeyho, musejí přestat!" napsal Trump na Twitteru. Odkazem na Comeyho připomněl informace, které bývalý ředitel Federálního úřadu pro vyšetřování (FBI) médií přes svého kamaráda předal.
Trump v reakci na ruskou kauzu kritizoval fakt, proč předmětem vyšetřování nejsou ruské vazby jeho někdejší demokratické sokyně Hillary Clintonové nebo 33 tisíc e-mailů, které Clintonová smazala. Tím narážel na její aféru, kdy používala jako ministryně zahraničí soukromý e-mail ke služebním účelům. Na žádost úřadů e-maily vydala, chyběla v nich však elektronická pošta, kterou Clintonová vymazala jako soukromou a nepracovní.
Nesoulad v postojích Kisljaka a Sessionse podle zdrojů The Washington Post ještě neznamenají, že ministr spravedlnosti senátorům lhal. Velvyslanec totiž mohl témata schůzky při komunikaci s Moskvou špatně charakterizovat, případně zveličit.
Obecně znám je podle The Washington Post také fakt, že ruští i jiní zahraniční diplomaté čas od času podávají do domovských centrál falešná či zavádějící hlášení, aby podpořili své pozice, případně aby zmátli americké tajné služby. Američtí činitelé s přístupem k tajným zprávám o Rusku se ale shodují, že končící velvyslanec Kisljak má pověst člověka, který o svých kontaktech s Američany ve Washingtonu podává do Moskvy přesné podrobnosti.
Aféra s možným ruským ovlivňováním voleb dosáhla až k samotnému Trumpovi, nařčením z nevhodných kontaktů s Rusy totiž čelí jeho syn Donald Trump mladší a také zeť Jared Kushner. Trump mladší s Kushnerem se loni sešli s ruskou právničkou Nataljou Veselnickou. Prezidentův syn tvrdí, že jim Veselnická nabízela kompromitující materiály na demokratickou prezidentskou kandidátku Hillary Clintonovou, ale nakonec prý nic nezískali. Ve středu bude Trump mladší o záležitosti vypovídat před justičním výborem Senátu USA.
