Slovenský ministr zahraničí Miroslav Lajčák míní, že Evropská unie by neměla - pokud se týká mírového procesu na Blízkém východě - být v období výměny americké administrativy pasivní. Lajčák to řekl při příchodu na jednání ministrů zahraničí osmadvacítky v Bruselu.
"Je, myslím, pozitivní, že jsme měli jednání v Paříži a že budeme tu situaci probírat i nyní. Toto je přesně ten čas, kdy by měla být Evropská unie viditelná a hlasitě potvrdit principy, které podporujeme," podotkl Lajčák.
V Paříži v neděli zástupci více než 70 zemí světa, ovšem bez Izraelců a Palestinců, varovali před následky jednostranných kroků a podpořili vytvoření dvou států. Británie vyjádřila ke znění závěrečného komuniké výhrady a dokument nepodepsala.
Kromě vývoje na Blízkém východě bude hlavním tématem bruselského jednání dění v Sýrii. Tam EU podporuje rezoluci Rady bezpečnosti OSN z 31. prosince, kterou OSN uvítalo snahy Ruska a Turecka o ukončení násilí a návrat k politickému procesu. EU ale především zdůrazní potřebu opětovného zahájení rozhovorů právě pod záštitou OSN.
Osmadvacítka, která zdůrazňuje nutnost zajištění humanitární pomoci v Sýrii, chce ještě na jaře v Bruselu uspořádat rozsáhlou konferenci o možnostech podpory obnovy této země. Blok ale zároveň jasně dává najevo, že jakákoli pomoc z jeho strany je podmíněna začátkem věrohodného politického přechodu v Sýrii.
"Seznámím ministry s vývojem toho, co děláme ohledně Sýrie s regionálními hráči, a s diskusemi, které jsem vedla minulý týden v Ženevě s novým generálním tajemníkem OSN Antóniem Guterresem a (zmocněncem OSN pro Sýrrii Staffanem) de Misturou," poznamenala při příchodu na bruselskou schůzku šéfka unijní diplomacie Federica Mogheriniová.
Podle George Velly, maltského ministra zahraničí, jehož země nyní EU předsedá, se bude mluvit také o vývoji po chystané schůzce v Astaně. "Pokud k ní tedy dojde a bude jasné, kdo se jí zúčastní," poznamenal.
Na úvod jednání chce Mogheriniová také kolegům představit priority práce své služby pro příštích několik měsíců.
