Rozšířením sankcí potěšíte teroristy! Kreml hodnotí krok EU

Rozšířením sankcí vůči ruským činitelům a podnikům kvůli roli Ruska v ukrajinské krizi Evropská unie ohrožuje vzájemnou spolupráci v bezpečnostních otázkách. V reakci na rozšíření sankcí EU to uvedlo ruské ministerstvo zahraničí. Unie tak definitivně přešla pod vliv Washingtonu a kyjevských pohádek o dění na Ukrajině a zbavila se alternativního a přitom "objektivního zdroje" informací. Německý ministr zahraničí, ale sankce důrazně podpořil.

"Další rozšíření sankčního seznamu je přímým důkazem toho, že členské státy EU nastoupily kurz plného redukování spolupráce s Ruskem v otázkách mezinárodní a regionální bezpečnosti," stojí v prohlášení. Toto omezování spolupráce vztahuje i na boj proti šíření zbraní hromadného ničení, proti terorismu, organizovanému zločinu a dalším novým výzvám a hrozbám.

Ministerstvo vyjádřilo přesvědčení, že takové kroky EU "nadšeně přijme mezinárodní teroristická scéna". To, čeho se jí nepodařilo dosáhnout v posledních desetiletích - vrazit klín do řad mezinárodního společenství - teď lehce udělali v Bruselu. A právě Brusel na sebe bere odpovědnost za tento krok, učiněný na pozadí prudkého zhoršení mezinárodní situace, mimo jiné v Afghánistánu, na Blízkém východě, na severu Afriky a v dalších koutech světa," stojí v prohlášení.

"Chápou vůbec v metropolích členských států EU, k čemu mohou vést tyto nezodpovědné kroky, ať už v politické nebo hospodářské sféře?" klade si na závěr otázku ruské ministerstvo zahraničí.

Rozšíření sankcí ale důrazně podpořil šéf německé diplomacie Frank-Walter Steinmeier. Přitom Německo, nejmocnější evropská ekonomika, má velmi silné obchodní vztahy s Ruskem.

"Po úmrtí 300 nevinných lidí při pádu (malajsijského) letounu MH17 a neuctivém chování záškodnické soldatesky na místě neštěstí nám jednání Ruska nedává jinou možnost," uvedl v rozhovoru poskytnutém listu Süddeutsche Zeitung.

"Zůstáváme věrni svému kurzu: rozumně vyvážená a vzájemně dohodnutá opatření Evropy ke zvýšení tlaku a připravenost k seriózním rozhovorům s Ruskem," dodal.

Německý ministr hospodářství Sigmar Gabriel v rozhovoru pro týdeník Der Spiegel podpořil další zpřísnění sankcí, které by podle něj mělo být namířené především proti oligarchům. "To se nám musí příští týden podařit", protože na nich stojí ruská politika, zdůraznil. "Musíme zmrazit jejich konta v evropských metropolích a zrušit jim povolení k překročení hranic," dodal.

Ostrý postoj vůči Moskvě zachovává britské ministerstvo zahraničí. V prohlášení obvinilo Kreml z vydávání "rozporných, vzájemně si odporujících prohlášení", jimiž dává neštěstí za vinu Ukrajině. V souvislosti s tím ministerstvo poukazuje na to, že je "vysoce pravděpodobné", že stroj sestřelili proruští separatisté raketou, kterou dostali z Ruska.

EU rozšířila své sankce za ruský přístup k Ukrajině na řadu předních ruských činitelů, včetně šéfa kontrarozvědky FSB Alexandra Bortnikova a ředitele rozvědky SVR Michaila Fradkova. Seznam 15 dalších postižených Rusů či Ukrajinců a 18 firem a organizací Brusel zveřejnil ve svém oficiálním věstníku.

Sankce EU se nyní týkají 87 jednotlivců a 20 organizací. Všichni mají do letošního listopadu zákaz vstupu do EU a pokud se jejich aktiva objeví v některé evropské bance, musí být zmrazena; evropské firmy mají s organizacemi uvedenými na seznamu zakázáno obchodovat.

Mezi osobami postiženými sankcemi je i čečenský prezident Ramzan Kadyrov. Ten v reakci zakázal vstup do Čečenska prezidentovi USA Baracku Obamovi a nejvyšším činitelům EU, prezidentovi Hermanu Van Rompuyovi, předsedovi Evropské komise Josému Manueli Barrosovi a šéfce unijní diplomacie Catherine Ashtonové.

Na svém účtu sítě Instagram k tomu poznamenal, že zákaz je odpovědí na postup USA a EU na Ukrajině, v Libyi, v Sýrii, v Iráku a v Afghánistánu. Akce Washingtonu a Bruselu přitom označil za "státní terorismus".