Prezident Petr Pavel vetoval spornou novelu, která měla letos zvýšit platy vrcholných politiků téměř o sedm procent, zatímco soudcům a státním zástupcům by jejich příjmy prakticky stagnovaly. Rozhodnutí odůvodnil nesouhlasem s tím, jak zákonodárci reagovali na nález Ústavního soudu týkající se platové základny soudců. Veto je jednou z ústavních pravomocí prezidenta, kterou v minulosti využívali i jeho předchůdci. Jaké byly nejvýznamnější prezidentské blokace zákonů v historii ČR a s jakou úspěšností?
Takzvané prezidentské veto je jednou z pravomocí prezidenta republiky, které mu dává Ústava ČR. Prezident má právo vrátit přijatý zákon s výjimkou zákona ústavního, a to s odůvodněním a do 15 dnů ode dne, kdy mu byl postoupen. O vráceném zákonu hlasuje Poslanecká sněmovna znovu. Pozměňovací návrhy nejsou přípustné. Pokud Sněmovna setrvá na vráceném zákonu nadpoloviční většinou všech poslanců, zákon se vyhlásí. Jinak platí, že zákon nebyl přijat.
Petr Pavel
Prezident Petr Pavel poprvé využil svého práva vrátit zákon Parlamentu loni v září, po téměř roku a půl ve funkci. Vetoval novelu zákona, podle které by soudy od letošního ledna přestaly rozhodovat část sporů v senátech s laickými přísedícími. Sněmovna v říjnu potvrdila omezení přísedících u soudů a veto přehlasovala.
O prezidentském vetu se spekulovalo již předloni v březnu v souvislosti se změnou valorizace důchodů, Pavel nakonec řekl, že by bylo dobré, aby zákon posoudil Ústavní soud, ale veto nepoužil (loni v lednu Ústavní soud zamítl návrh skupiny poslanců ANO na zrušení novely zákona o důchodovém pojištění a souvisejících předpisů). Loni v červenci v rozhovoru s ČTK Pavel připustil, že by mohl vetovat rozpočet na rok 2025, pokud by v něm vláda ignorovala své stanovené priority.
Dnes Pavel vetoval spornou novelu, podle níž se mají letos zvýšit platy vrcholných politiků skoro o sedm procent a soudcům a státním zástupcům mají s ohledem na zvyšování v minulých letech prakticky stagnovat. Pavel se u platové novely neztotožnil s tím, jak se zákonodárci vypořádali s nálezem Ústavního soudu, na který má přijatý zákon reagovat, a to zejména v souvislosti se stanovením platové základny pro soudce na letošní rok.
Miloš Zeman
Pavlův předchůdce Miloš Zeman za deset let ve funkci (2013-2023) vetoval deset zákonů, uspěl jednou, a to hned v květnu 2013, když vetoval novelu o odpadech, která kvůli administrativnímu nedopatření v Senátem přijaté verzi obsahovala pozměňovací návrh, který ale Sněmovna neschválila. Jednou své veto Zeman přehodnotil, když koncem roku 2020 vetoval daňový balíček, který obsahoval mimo jiné zrušení superhrubé mzdy a zavedení sazeb z příjmu 15 a 23 procent. Později ale řekl, že vládní daňový balíček nepodepíše, ale ani nevetuje. Kvůli chybějícímu Zemanovu podpisu existovaly pochybnosti o ústavnosti přijetí a vyhlášení zákona.
Václav Klaus
Prezident Václav Klaus (2003-2013) vrátil poslancům 63 zákonů, ve většině případů ale Sněmovna jeho veto přehlasovala. Prezident uspěl v 11 případech (a jednou mu dal za pravdu Ústavní soud). Z toho sedmkrát poslanci o vetu vůbec nehlasovali, protože Klaus vrátil zákony krátce před koncem volebního období Sněmovny, která o zákonu už nestihla hlasovat v původním složení, a zákony tak nevstoupily v platnost. Více zákonů, 32, vrátil Klaus během prvních pěti let na Hradě, do kterých spadá i na veta rekordní rok 2006, kdy poslal zpátky do Sněmovny 12 norem. Několik zákonů Klaus nevetoval, ale ani nepodepsal, takže vstoupily v platnost i bez jeho potvrzení.
Václav Havel
První prezident samostatné České republiky Václav Havel (1993-2003) používal své právo vrátit zákon mnohem méně. V prvních pěti letech, tedy od roku 1993 do roku 1998, vetoval devět zákonů a poslanci ho čtyřikrát přehlasovali. V druhém funkčním období Havel vrátil 16 zákonů a vždy byl přehlasován. Podstatné části tří vetovaných norem, které výrazně měnily volební systém nebo postavení České národní banky, ale v roce 2000 zrušil Ústavní soud.
