Kvůli znečištění ovzduší jemným prachem zemře každý rok předčasně přes 500 Pražanů. Nejčastější příčinou jsou nemoci srdce a cév. Nejvíc prachových částic produkuje automobilová doprava. Výsledky hodnocení zdravotních rizik ve čtvrtek novinářům představil Miroslav Šuta z neziskové organizace Centrum pro životní prostředí a zdraví.
"Kromě předčasných úmrtí má znečištění pražského ovzduší na svědomí také hospitalizace pro vážná onemocnění dýchacího ústrojí a srdečně-cévní onemocnění, zvýšení výskytu bronchitid nebo astmatických příznaků u dětí," řekl Šuta. Hrubé částice prachu se zachycují v nose, menší se dostanou do plic a ultrajemné skrz plicní sklípky do krve, která je roznáší po celém těle.
Hlavním zdrojem jemného prachu jsou automobily s dieselovým motorem, zejména ty bez prachového filtru. Vůbec nejhorší je podle Šuty situace na autobusovém nádraží Florenc, kde mají autobusy při čekání zapnuté motory.
Město má stanovené limity pro maximální povolenou hodnotu prachových částic. Ty ale podle Šuty byly stanoveny politicky, nikoliv odborně, a i tak nejsou dodržovány. Hodnoty doporučené Světovou zdravotnickou organizací (WHO) jsou přísnější.
Pro polétavý prach, na základě jehož koncentrací se vyhlašuje smogová situace, je v Česku limit 40 mikrogramů na metr krychlový, WHO doporučuje polovinu. Roční limity WHO byly už v polovině roku na některých měřicích stanicích překročeny.
Opatření, která mohou vést ke snížení prachu v ovzduší, by měla přijmout Praha a ministerstvo životního prostředí, uvedl Šuta. MŽP loni vydalo Program zlepšování kvality ovzduší, ale skupina občanů z Prahy ho kritizuje a podala kvůli němu na ministerstvo dokonce žalobu. "Skutečně účinná opatření může zavést jen hlavní město nebo stát. Nic z toho se v Praze v zásadě neděje," řekla Olga Richterová (koalice Vlasta), která je jednou iniciátorek žaloby a zároveň opoziční zastupitelkou Prahy 10.
Podle Šuty může ke zlepšení přispět i magistrát. Například v Berlíně zlepšilo ovzduší zavedení nízkoemisních zón, o kterém Praha už sedm let diskutuje. Ve Stockholmu se snížil počet aut v centru o čtvrtinu po zpoplatnění vjezdu.
Odhady počtu předčasných úmrtí za každý rok zveřejňuje Státní zdravotní ústav. Vychází z průměrných hodnot na různých měřicích stanicích v Praze a dalších demografických údajů. Pro rok 2015 to bylo 520 lidí, v předchozích letech mezi 700 a 800. V celém Česku jde ročně o 10 tisíc až 12 tisíc lidí. WHO vyčíslilo, že v důsledku znečištění ovzduší prachem přichází Česko asi o sedm až osm procent HDP.
