Řecko vrací Turecku v rámci readmisní dohody minimální počet uprchlíků, kteří nemají nárok žádat v Evropě o azyl. Ministrovi zahraničí Lubomíru Zaorálkovi (ČSSD) to řekli Turci. Na věc se hodlá v pondělí zeptat řeckého ministra zahraničí Nikose Kotziase.
"Mám pocit z Lesbosu, že Řecko působí jako průtokový ohřívač. Přijeli jsme tam, když foukal vítr, a díky tomu tam bylo uprchlíků minimálně a díky tomu člověk viděl, že uprchlíci představují docela velký podnikatelský průmysl, jsou v hotelích a restauracích. Je to další část turistického trhu v Řecku. Musíme se dohodnout, že to nebude byznys, ale že to bude něco, co si dále v Evropě nebudeme moci dovolit," prohlásil Zaorálek.
Současně si nemyslí, že by pondělní schůzka zemí visegrádské skupiny (V4) s Bulharskem a Makedonií byla namířena proti plánům Německa ohledně řešení migrační krize v Evropě, jak na to poukazují některá média. Německý magazín Der Spiegel v sobotu napsal, že země V4 se se svým záměrem ochrany schengenských hranic a uzavření balkánské trasy pro uprchlíky staví proti plánu německé kancléřky Angely Merkelové, který počítá s řešením migrační krize za pomoci Turecka.
"Snažíme se svým evropským partnerům vysvětlit, že Balkán je citlivý prostor, a nechceme, aby se stalo, že tam budou mít velké množství uprchlíků a nezvládnou to," oponoval Zaorálek. Podle něj minulost ukázala, jak je Balkán nebezpečný. "Musíme se starat o to, co se tam děje, protože se nás to týká," doplnil ministr.
S jednáním V4 s Bulharskem a Makedonií souhlasí i předseda opoziční TOP 09 Miroslav Kalousek, který považuje za rozumné mít záložní plán, pokud by dohoda EU s Tureckem nefungovala.
"Je pozitivní, že bude posílena přítomnost v Egejském moři, pořád je ale na místě, aby byla Evropa připravena k dalším krokům jako posílení makedonské hranice," uvedl šéf TOP 09 a doplnil, že musí jít ale o společné rozhodnutí států unie.
Anketa:
Obáváte se, že dojde k vyhrocení nálad v české společnosti v souvislosti s uprchlickou krizí?
- Ano. 33%
- Ne. 33%
- Je mi to jedno. 33%
Zaorálek stejně tak ale není ani proti zapojení Turecka do řešení migrace, Česko totiž má velký zájem na tom, aby se Evropa udržela v současné podobě, a zhroucení "schengenu" by podle něj mělo důsledky na všechno. "Pokud chceme Turecko zapojit, musíme pro to vše udělat, například aby zavedlo vízovou povinnost proti Maroku a dalším zemím, abychom se dostali k regulérní návratové politice s Pákistánem a dalšími zeměmi," prohlásil Zaorálek.
Kalousek označil případné skončení "schengenu" jako bezpečnostní hrozbu, ale i ekonomickou katastrofu. Například nadějně nastartovaná česká ekonomika by se podle něj nepochybně dostala do recese, což je proti zájmům Česka i jeho sousedů. Předseda TOP 09 si myslí, že zájem na rozdrobení "schengenu" a bezpečnostního a ekonomického oslabení Evropy má jen Moskva a ruský prezident Vladimir Putin. "Jeho propaganda pracuje na území evropských zemí včetně České republiky mistrně," dodal Kalousek.
Představitelé zemí V4, Makedonie a Bulharska budou v pondělí jednat o migrační krizi a spolupráci při jejím řešení, měli by mluvit i o možnosti posílení ochrany hranic mezi Bulharskem, Makedonií a Řeckem. Tato schůzka předchází migračnímu summitu EU, na němž budou o problémech s přílivem uprchlíků a ekonomických migrantů hovořit prezidenti a premiéři členských zemí EU.
