Zahájení nové čtyřleté politické sezony v Praze ve středu připomínalo frašku, ustavující schůze zastupitelstva hlavního města byla ráno po slibu nových zastupitelů přerušena až do večera, aby někteří zastupitelé stihli zastupitelstva na městských částech.
Už ranní předehra byla zajímavá, na první pohled bylo patrné, kdo je kdo. Kdo magistrát dobře zná a kdo je tam poprvé. Jak nervózní prvňáčci mezi mazáky, kteří školu dobře znají a vědí, kde jsou tak důležité věci, jako je bufet, jak se tam platí nebo jak najít toalety. Celkem s úlevou nováčci přijali rozpuštění do večera a přežili uštěpačné návrhy z TOP 09 a ODS, zda by nestačilo počkat do odpoledne, že snad zelený zastupitel Petr Štěpánek v té době už bude zvolený v Praze 4 starostou.
Večerní volba vedení města vypadala, jak kdyby minimálně část zastupitelů byla ze Severní Koreje. Nová koalice sice před volbami slibovala transparentnost a ochotu diskutovat, na této schůzi však odmítla debatovat s opozicí o kandidátech na radní, prý bude dost času později, až budou zvolení. Nová primátorka před volbou neřekla ani slovo, noví radní ze sebe většinou dostali alespoň některé zásadní informace, například, kam chodili do školy nebo kolik mají dětí. Jak chtějí vést město, se nikdo nedozvěděl, na pár světlých výjimek.
Zastupitelé ODS i topky se snažili, z koalice však kloudné odpovědi nedostali. Po zvolení primátorkou se Adriana Krnáčová odebrala mlčet ze zastupitelské lavice do primátorského křesla, schůzi dál řídil předseda návrhové komise. Oproti ustavujícímu zastupitelstvu před čtyřmi lety mrtvý klid. Žádné demonstrace proti koalici, žádné řečnické výstupy, nic, co by připomínalo politický dialog. Osud připomínek opozice zcela vystihuje přísloví o házení hrachu na stěnu. ODS a TOP 09 byly odsouzeny do role obtížného hmyzu, na který nemá smysl ani reagovat.
Koalice tvrdí, že konečně v Praze něco změní, není však nic falešnějšího. ČSSD v koalici zastupují titíž zastupitelé, kteří vládli v Praze v různé formě i v minulých volebních obdobích (až na jednu zastupitelku). Věřit se to dá ještě tak zeleným, lidovcům a starostům z trojkoalice. Až do chvíle, kdy místo mlčící Krnáčové a roboticky poslušných zastupitelů z ANO přitáhne pozornost cvrkot v zákulisí. Tam stojí dáma v černém, šéfka pražského ANO Radmila Kleslová, která zde spolu s bývalým poslancem a zastupitelem Miroslavem Svobodou (oba původně pražská ČSSD) dělá tu opravdovou politiku. Zdraví se s novými i bývalými zastupiteli, magistrátními úředníky nebo starosty městských částí, případně udělují krátké audience. Kleslová rychle poblahopřála a objala Krnáčovou po volbě, ale pak zpovzdálí hlídala, jestli jde vše podle plánu. Evidentně šlo.
Jak bude nová pražská rada opravdu fungovat, je ve hvězdách. Primátorka se uvedla nechutí řídit schůzi a komunikovat s novým zastupitelstvem a veřejností. Zastupitelé ANO včetně ní působí navíc dojmem, že je řídí někdo, kdo do zastupitelstva nebyl vůbec zvolen. Ti, kteří zvoleni byli, nevydali na první schůzi zastupitelstva ani náznak toho, kam chtějí město směřovat. Ani co s ním zamýšlejí. Jako parťáky si zvolili ČSSD, která je popřením programu ANO, protože symbolizuje pražskou politiku, jak se dělala dosud (na druhou stranu lze ANO díky Kleslové považovat za destilát "kmotrovské politiky"). Samu o sobě nevyváženou dvojici doplňuje trojice idealistické SZ, pragmatické KDU-ČSL a zoufalých Starostů, jejichž jediným programem je vymámit z magistrátu více pravomocí pro malé městské části. Sourodější koalici by pohledal. Proti ní je ODS a TOP 09, která se možná co nevidět rozdělí na dva kluby. Jenže zastupitelstvem prochází tolik dělicích linií, že se dá čekat vlastně úplně všechno.
Tohle si snad ani Praha nezaslouží.
