Venezuelské úřady nepustily do země skupinu europoslanců, kteří v neděli přiletěli na letiště ve venezuelském městě Maiquetía na oficiální pozvání venezuelského parlamentu. Delegace, vedená španělským europoslancem Estebanem Gonzálezem Ponsem, se chtěla sejít s šéfem parlamentu Juanem Guaidóem, jehož od ledna přes 50 zemí uznalo jako dočasného venezuelského prezidenta. Venezuelské ministerstvo zahraničí schůzku označilo za konspiraci a provokaci.
"Sebrali nám pasy a neřekli ani důvod, proč nás vyhošťují," postěžoval si na videu zveřejněném v neděli na sociálních sítích Pons. Dodal, že přiletěli na oficiální pozvání parlamentní komise pro zahraniční záležitosti. "Jsme první mezinárodní delegace, která přiletěla navštívit dočasného prezidenta Juana Guaidóa," dodal Pons, jehož doprovázeli nizozemská europoslankyně Esther de Langeová, Portugalec Paulo Rangel a Španělé José Salafranca, Juan Salafranca a Gabriel Mato.
Venezuelský ministr zahraničí Jorge Arreaza uvedl, že europoslanci byli informováni několik dní předem, že je venezuelské úřady do země nepustí. "Zamýšleli navštívit zemi s konspirativními cíli," uvedl Arreaza s tím, že šlo o další provokaci Západu.
My colleagues @eppgroup were denied access to Venezuela tonight. The Maduro regime is scared of what foreign observers will see. He is denying people food and freedom. I expect the EU to act immediately and recognise Juan Guaido as the legitimate President of the country. https://t.co/eY2sFlDB8V
- Manfred Weber (@ManfredWeber) February 18, 2019
Guaidó, který je od ledna předsedou parlamentu, se prohlásil prozatímním prezidentem během demonstrací 23. ledna. Učinil tak poté, co parlament označil za nelegitimní nový prezidentský mandát Nicoláse Madura s tím, že vzešel z nesvobodných voleb. Guaidóa uznaly jako nejvyššího venezuelského představitele Spojené státy i další americké země, posléze se přidaly i státy evropské a jiné. Madura stále uznávají mimo jiné Rusko, Čína či Turecko.
Maduro se musí vzdát moci
Evropská unie jako celek Guaidóa výslovně neuznala, ale i ona označila loňské prezidentské volby ve Venezuele za nesvobodné. Evropský parlament ale v nezávazné rezoluci Guaidóa jako prezidenta uznal. Pons zopakoval, že europoslanci podporují Guaidóa v jeho snaze ukončit Madurovu autoritářskou vládu, vytvořit přechodný kabinet a uspořádat svobodné volby.
Delegace europoslanců z Venezuely také vzkázala, že požádá EU, aby vystoupila z mezinárodní kontaktní skupiny. Tu unie vytvořila spolu s Mexikem a Uruguayí a snaží se svobodných voleb dosáhnout prostřednictvím dialogu opozice s Madurem. Dialog ale venezuelská opozice odmítá s tím, že nejprve se musí Maduro vzdát moci. Jednání opozice s autoritářskou vládou v roce 2016 zprostředkoval Vatikán, skončilo ale nezdarem.
Venezuelská vláda je obviňována mimo jiné z porušování lidských práv, kvůli tomu se několik amerických zemí i organizací obrátilo na Mezinárodní trestní soudu (ICC).
Tento týden vrcholí přípravy sobotní demonstrace, na kterou se venezuelská opozice snaží svolat co nejvíce lidí se záměrem přesvědčit armádu, aby nebránila vstupu humanitární pomoci do země. Tu Madurova vláda odmítá s tím, že jde o začátek vojenské intervence USA. Venezuelská úřady proto zvyšují přítomnost vojáků u kolumbijské hranice, u níž se v blízkosti kolumbijské Cúcuty pomoc soustřeďuje. Maduro tvrdí, že Venezuela pomoc nepotřebuje, a potraviny v humanitárních dodávkách označil za zkažené a kontaminované.
