Německá vláda schválila vojenskou operaci proti radikálnímu hnutí Islámský stát (IS) v Sýrii a také v Iráku. Záležitost ještě musí posoudit parlament, od kterého se ale hladký souhlas rovněž předpokládá. Německo do bojů nasadí 1200 vojáků, průzkumná letadla Tornado, tankovací letoun a vojenskou fregatu. Mandát mise bude prozatím omezen na dvanáct měsíců.
Podle navrženého mandátu je cílem vojenské operace zastavení teroristických aktivit IS. Vláda kancléřky Angely Merkelové chce vysláním jednotek podporovat vojenské úsilí mezinárodní aliance, jejíž součástí je 64 států. O spolupráci s jednotkami syrského prezidenta Bašára Asada vládní usnesení nemluví.
Berlín umožní nasazení vojáků na území Sýrie a Iráku, kde působí ozbrojenci IS. Kromě toho ale německá armáda bude moci působit i na území těch členů mezinárodní aliance, kteří s tím vysloví souhlas.
Operace je omezena na jeden rok, což je běžný postup. V případě potřeby lze nasazení vojáků prodlužovat, každé prodloužení ale bude vyžadovat opětovné schválení Spolkovým sněmem. V tom nyní jasně převažují stoupenci vojenského zásahu, souhlasí s ním vládní konzervativci i sociální demokraté. Opoziční Zelení jsou v otázce nasazení armády rozdělení, jednoznačně proti je pouze opoziční Levice. Její poslanci vyslovili obavy, že použití armády bez mandátu OSN by mohlo znamenat porušení německé ústavy.
Anketa:
Jste ochotni se kvůli boji proti terorismu smířit s myšlenkou, že bude stát kontrolovat vaše telefonické hovory a elektronickou komunikaci, případně že se posílí moc a vliv ozbrojených složek? Tedy že se sníží míra vašich osobních svobod?
- Ano. 33%
- Ne. 33%
- Dočasně ano. 33%
"Předpokládám, že boj, pokud bude veden vážně, může trvat hodně přes deset let," řekl v pondělí šéf svazu německých vojáků André Wüstner. Dodal, že radikálové z hnutí IS nejsou jen v Iráku a v Sýrii, ale i v celé severní Africe. Wüstner zároveň zdůraznil, že proti islamistům je třeba nasadit nejen vojenské prostředky; nutné je také dosáhnout dohody mezi všemi státy, které mají v oblasti své zájmy.
V průzkumu na toto téma se ukázalo, že se Němci obávají zapojení jejich armády do boje proti teroristické skupině Islámský stát (IS); mají strach, že zvýší riziko atentátu v Německu. Přesto převažuje počet stoupenců německého angažmá v Sýrii nad jeho odpůrci, ukázal průzkum společnosti Forsa.
V průzkumu společnosti Forsa vyjádřilo 71 procent dotázaných obavy z toho, že se kvůli účasti Německa v bojích proti IS zvýší teroristická hrozba. Přesto je ale podpora pro vojenské angažmá poměrně silná - souhlasí s ním 45 procent Němců, proti jich je 39 procent. Z politických stran už zapojení německé armády do bojů podpořily vládní konzervativní unie CDU/CSU i sociální demokracie (SPD), jednoznačně proti je pouze opoziční Levice.
Šéf svazu německých vojáků André Wüstner v televizi ARD upozornil, že konflikt může trvat velmi dlouho. "Boj proti džihádistům může trvat hodně přes deset let," řekl Wüstner a připomněl zkušenosti z válek v Iráku a v Afghánistánu. Zároveň vyzval vládu, aby si jasně stanovila, jakých cílů chce vojenskou operací dosáhnout.
Wüstner také varoval, že čistě vojenskými prostředky nebude možné situaci v Sýrii vyřešit. Podle něj se musí najít dohoda mezi všemi státy, které mají v oblasti své zájmy, protože ty jsou často protichůdné.
Také ministr zahraničí Frank-Walter Steinmeier před jednáním vlády varoval, že boj proti IS bude vyžadovat hodně trpělivosti. Hlavním cílem vojenské operace podle něj bude "zabránit úplnému rozpadu syrského státu".
Steinmeier se jasně nevyjádřil k možné spolupráci německých sil s jednotkami syrského prezidenta Bašára Asada. "Nikdo ve vládě nezapomíná hrozné zločiny, za které nese Asad zodpovědnost. Je ale třeba také říct, že dokud strany v syrské občanské válce bojují jen proti sobě, zůstává IS tím třetím, kdo se směje," řekl ministr deníku Bild.
Německo by do bojů proti IS mohlo vyslat až 1200 vojáků. Na pomoc koalici prý země vyšle mimo jiné průzkumné letouny Tornado a válečnou fregatu k podpoře francouzské letadlové lodi Charles de Gaulle. Na bojové operace by mohlo vynaložit 134 milionů eur (přes 3,6 miliardy korun). Vláda by podrobnosti o zásahu měla schválit dnes, před koncem roku by ho ještě měl schválit Spolkový sněm.