Maďarsko <span>přijme vězně </span>z Guantánama

Zahraničí
16. 9. 2009
Cela na americké základně Guantánamo.
Cela na americké základně Guantánamo.

Cela na americké základně Guantánamo.Maďarsko přijme jednoho bývalého vězně z věznice na americké základně Guantánamo. Řekl to maďarský premiér Gordon Bajnai.

"Maďarsko podporuje zrušení věznice na Guantánamu, které ohlásil prezident Spojených států, a proto souhlasilo s tím, že přijme jednoho bývalého vězně," řekl Bajnai na tiskové konferenci.

ČTĚTE TAKÉ: Švéd propuštěný z Guantánama znovu zatčen v Pákistánu

"Na základě našich předpokladů vybraným kandidátem bude Palestinec, který bude moci začít nový život v Maďarsku," dodal a požádal občany své země, aby vzali v úvahu obtížné podmínky, v nichž tento člověk v posledních letech žil a aby mu pomohli s integrací. Vybraný bývalý vězeň z Guantánama se za dozoru maďarských úřadů zúčastní osmnáctiměsíčního integračního programu a pak se bude v zemi moci usadit natrvalo.

Americký diplomat Daniel Fried, který má na starosti vyjednávání o uzavření Guantánama, ujistil, že u žádného z kandidátů na přesídlení do jiné země nepanují obavy spojené s bezpečnostními riziky.

Maďarský premiér by rád přijal jednoho Palestince.Spojené státy věznici na Guantánamu zřídily v roce 2002. Jsou v ní zadržovány osoby podezřelé z terorismu. Zařízení často kritizují organizace zabývající se ochranou lidských práv. Prezident Barack Obama krátce po svém lednovém nástupu do Bílého domu nařídil věznici zavřít. Americká administrativa teď řeší, kam by propuštěné umístila.

Některým by totiž v jejich vlasti mohlo hrozit pronásledování. Portugalsko, Francie, Itálie, Irsko, Španělsko a Irsko jsou spolu s Maďarskem ty evropské země, které jsou ochotné se některých vězňů z Guantánama ujmout, nebo tak už učinily.

Maďarsko nevychází Američanům vstříc poprvé. Již před začátkem války v Iráku v roce 2003 zřídily USA na maďarském území výcvikový tábor pro Iráčany žijící v exilu. Budapešť také do Iráku vyslala 300členný kontingent, jeho příslušníci se ale do bojů nezapojili, měli na starosti hlavně dopravu. Ze země se stáhli v prosinci 2004.

grafika.

Foto: Profimedia

Autor: ČTK

Naše nejnovější vydání

TýdenSedmičkaPředplatné