Složité vztahy
Prokopou Poláci nový průplav, aby se vyhnuli Rusům?

Současné napětí mezi Ruskem a Západem může zanechat další stopu na podobě mapy Evropy. Polská vláda kvůli současné situaci oživila úvahy o stavbě kanálu, který by snížil její závislost na mocném sousedovi. Ještě loni byl přitom považován za zbytečný.

Polská podpora prozápadní orientace Ukrajiny v posledních měsících měla za následek značné zhoršení vztahů s Moskvou. Ta, jak známo, počínaje 1. srpnem zakázala dovoz některých druhů ovoce a zeleniny. Nejvíce se mluvilo o jablkách.

Ve vládní Občanské platformě (OP) Donalda Tuska se nyní objevují hlasy, že by Polsko mělo na omezení možnosti spolupráce s Rusy také reagovat. Do tohoto proudu spadají i návrhy na výstavbu kanálu, který by prokopáním Viselské kosy propojil Viselský záliv s Baltským mořem, respektive Gdaňským zálivem.

Bylo by tak zajištěno bezproblémové spojení přístavu Elblag se zbytkem světa. V současnosti totiž musejí lodě proplouvat ruskými vodami kolem přístavu Baltijsk, nejzápadnějšího sídla kaliningradské exklávy, a tedy i celého Ruska. Pětiletá dohoda mezi oběma zeměmi vyprší letos a Poláci se bojí, že ji Rusové neprodlouží.

Úvahy o prokopání Viselské kosy se v minulosti objevovaly opakovaně. Byla vypracována studie, která jako nejlepší variantu vidí prohloubení kanálu mírně severozápadně od Ejblagu, kde je kosa široká pouze několik set metrů. Nová spojnice má být 1,1 kilometru dlouhá, 60 metrů široká a pět hluboká. Cena se odhaduje na 750-880 milionů zlotých (asi pět až šest miliard korun), návratnost na dvacet let.

Premiér Tusk ještě loni tvrdil, že realizovat projekt by s ohledem na životní prostředí a vysoké náklady nebylo zodpovědné. Teď na něm ministerstvo dopravy přesto opět pracuje.

"Musíme reagovat na geopolitickou situaci," tvrdí poslanec za OP Stanislaw Lamczyk. "Ukrajinská krize jasně ukázala, že se musíme více spoléhat na sebe a stát se nezávislejšími na našem největším sousedovi."

Pokud bude projekt definitivně schválen, výstavba se očekává v letech 2015 až 2022. Byla by spolufinancována z evropských fondů. Část prostředků by navíc putovala na modernizaci elblažského přístavu, což místní radnice vítá. Vláda už toho prý městu naslibovala dost a je načase sliby splnit.

Podle opoziční strany Právo a spravedlnost to ale Tuskův kabinet s kanálem nemyslí vážně a téma pouze zneužívá před komunálními volbami, které se budou konat na podzim. Po nich prý na projekt opět zapomene.

Nadšením neskáčou ani obyvatelé obce Krynica Morska, která by se rázem ocitla na ostrově. Dosud jim spojení se zbytkem země zajišťovala silnice č. 501. Navíc mají obavy ze znečištění životního prostředí, které s nimi sdílejí i environmentalisté. Viselská kosa je chráněným územím soustavy Natura 2000.

Kosa je i s ruskou částí dlouhá asi 65 kilometrů a kolem jednoho kilometru široká (maximální šířka je 1,8 kilometru). Tvořena je písečnými sedimenty, nejvyšším bodem je duna Wielbłądzi Garb, jejíž výška 49,5 metru z ní činí nejvyšší stálou dunu v Evropě.