Vedení bruselské exekutivy se zatím zdržuje komentářů k výsledkům německých parlamentních voleb, které poprvé přivedly do Bundestagu zástupce protievropsky orientované Alternativy pro Německo (AfD). První místopředseda Evropské komise Frans Timmermans na žádost novinářů o reakci prohlásil, že hodnocení ponechává na Němcích.
Z Bruselu tak přišla zatím jen reakce eurokomisaře pro hospodářské a finanční záležitosti, daně a cla Pierra Moscoviciho, který na Twitteru vyjádřil šok z volebního úspěchu AfD. "AfD v Bundestagu je šok, ve společnosti zavládnou pochybnosti," uvedl eurokomisař. Německá demokracie je ale podle něj silná. "Žádné srovnání s rokem 1933," napsal Moscovici s odkazem na datum nástupu německých nacistů k moci.
L'entrée de l'AfD au Bundestag est un choc et révèle des doutes dans la société. La démocratie allemande est forte. Pas d'amalgame avec 1933
- Pierre Moscovici (@pierremoscovici) 24. září 2017
Předseda Evropského parlamentu Antonio Tajani v italském deníku Il Messaggero napsal, že německé volby silně ovlivnil problém migrace. "Výsledky ale potvrdily, že Angela Merkelová zůstává stabilizačním faktorem Německa," uvedl. Německo podle Tajaniho zůstává významnou evropskou zemí, ale volby ukázaly, že "Německo potřebuje Evropu mnohem víc, než Evropa potřebuje Německo".
Mluvčí francouzské vlády Christophe Castaner označil výsledek "hořkých voleb" za průlom krajní pravice, která je "velmi násilnická, velmi tvrdá, velmi radikální, v Německu znovu víc než kdekoli jinde".
Pro šéfa zahraničního výboru ruské Státní dumy Leonida Sluckého nebyl výsledek voleb v Německu překvapením, podle něj potvrdily "celoevropskou krizi". Z úspěchu protievropské AfD Sluckij vyvozuje, že "v Evropě je patrné hledání nové ideje, která Evropanům umožní získat zpět svobodu volby a nezávislost na politice velkého zaoceánského bratra".