Podle vyšetřovatelů se údajný strůjce atentátů v Paříži Abdelhamid Abaaoud chystal krátce po útocích spáchat sebevražedný atentát v pařížské obchodní čtvrti.
Anketa:
Jste ochotni se kvůli boji proti terorismu smířit s myšlenkou, že bude stát kontrolovat vaše telefonické hovory a elektronickou komunikaci, případně že se posílí moc a vliv ozbrojených složek? Tedy že se sníží míra vašich osobních svobod?
- Ano. 33%
- Ne. 33%
- Dočasně ano. 33%
Vyšetřovatelé uvedli, že údajný organizátor útoků Abaaoud se chystal odpálit necelý týden po atentátech v pařížské obchodní čtvrti La Défense. Belgicko-marocký džihádista Abaaoud zahynul při policejním zátahu na pařížském předměstí Saint-Denis, kde se po atentátech ukrýval. Vyšetřovatelé podle prokurátora předtím také zjistili, že Abaaoud se po atentátech, které si vyžádaly 130 mrtvých a 350 zraněných, "vrátil na místa činu".
Ve čtvrti La Défence chtěl Abaaoud spáchat sebevražedný pumový atentát 18. či 19. listopadu. Byl zabit spolu s dalšími dvěma osobami po ranním policejním zátahu 18. listopadu, upřesnil prokurátor. Řekl také, že Jawad Bendaoud, který tyto tři zabité džihádisty ubytoval, musel vědět o jejich spojení s terorismem a měl by za to být stíhán. Bendaoud tvrdí, že o úmyslech trojice nevěděl.
Francouzský ministr vnitra Bernard Cazeneuve oznámil, že policie podnikla od pařížského teroru 1233 zátahů, které vedly k zadržení 165 osob a zabavení 230 zbraní.
Belgická prokuratura v souvislosti s atentáty obvinila z terorismu už pátého člověka. Justice také vydala mezinárodní zatykač na 30letého Mohameda Abriniho, který údajně řídil auto, jež bylo dva dny poté použito k pařížským útokům. Jel v něm přitom se Salahem Abdeslamem, po němž policie po celé Evropě pátrá už více než týden. Policisté po něm dnes pátrali i na severozápadě Německa, ale bez úspěchu.
V Bruselu, kde od víkendu platí čtvrtý stupeň bezpečnostních opatření kvůli bezprostřední hrozbě teroristického útoku, si na ztráty stěžují restauratéři i provozovatelé hotelů. Francouzské sdružení pořadatelů hudebních akcí Prodiss požádalo stát o finanční pomoc ve výši 50 milionů eur (1,4 miliardy korun) na překonání ztrát vyvolaných atentáty.
Francouzskému prezidentovi Hollandeovi vzrostla podpora. Kladně ho podle průzkumu institutu Odoxa hodnotí 32 procent Francouzů, což je o deset procentních bodů víc než v říjnu. Hollande v těchto dnech o boji proti terorismu jedná s dalšími světovými státníky.
Český prezident Miloš Zeman na velitelském shromáždění české armády prohlásil, že nebezpečí se přiblížilo i k našim hranicím. Přesvědčení, že neexistuje žádné spojení mezi současnou migrací a terorismem, by podle něj znamenalo předpokládat, že do vlny migrantů "nebyli zahrnuti i potenciální džihádisté", ale někteří z nich se podíleli na pařížských atentátech.
Premiér Bohuslav Sobotka naopak zdůraznil, že nebezpečí představují teroristé, nikoli uprchlíci. "Rizikem pro evropskou bezpečnost jsou bojovníci Islámského státu, ne ti, kteří před nimi utíkají," vzkázal Sobotka z Číny, kde se účastní summitu skupiny 16+1, kterou tvoří země střední a východní Evropy a Čína.
Maďarský premiér Viktor Orbán na čínské schůzce vyzval čínské vedoucí představitele, aby podpořili úsilí EU v boji proti terorismu.
Jedním z důsledků pařížských útoků je pravděpodobně i příklon už více než poloviny Britů k myšlence odchodu jejich země z EU, o čemž budou nejpozději do konce roku 2017 hlasovat v referendu. Podle deníku The Independent, který zveřejnil výsledky příslušného průzkumu, jde o důsledek zesílených obav z uprchlické krize v EU po pařížských útocích.
