Soudem uznaní váleční zločinci se nadále v některých balkánských zemích těší respektu a mají často vazby na současné vysoké politické představitele. Ve své analýze to uvedla nevládní organizace Youth Initiative for Human Rights, která sdružuje mladé aktivisty a výzkumníky z balkánských zemí. Na zprávu upozornil server Balkan Insight.
Podle organizace se řadě válečných zločinců dostalo přes jejich odsouzení vřelého přijetí v rodných zemích od tamních politiků a představitelů místních církví. Například bývalý vysoký činitel chorvatského ministerstva vnitra Tomislav Merčep, který si nyní odpykává sedmiletý trest za válečné zločiny, pobýval podle chorvatských médií v září roku 2018 několik týdnů v lázních místo ve vězení. Chorvatský ministr pro veterány přitom tehdy jeho pobyt v rehabilitačním zařízení podporoval a sám se za něj postavil.
Haagským tribunálem odsouzeného politického vůdce Chorvatů ve střední Bosně Daria Kordiče zase po konci jeho trestu vítali na letišti v Záhřebu někteří chorvatští politici. Kordić měl také letos v dubnu přednášku na studentských kolejích o svém pobytu ve vězení a o svých náboženských postojích.
Organizace také připomíná, že chorvatská prezidentka Kolinda Grabarová Kitarovičová odmítla odebrat pocty šesti bosenskochorvatským představitelům Záhřebem podporované Chorvatské republiky Herceg-Bosna (HRHB), poté co byli odsouzeni haagským tribunálem. Jeden z nich byl i někdejší generál bosenských Chorvatů Slobodan Praljak, který po vyslechnutí rozsudku v roce 2017 vypil přímo v soudní místnosti jed a následně zemřel.
Podobná situace je podle organizace i u některých válečných zločinců v Srbsku, kde je v Haagu odsouzený bývalý plukovník jugoslávské armády Veselin Šljivančanin častým hostem na akcích organizovaných vládnoucí Srbskou pokrokovou stranou. Kosovo si zase vysloužilo kritiku za to, že tamní parlament držel minutu ticha po smrti Haradina Baly, bývalého příslušníka Kosovské osvobozenecké armády (UÇK), který je jediným Haagem uznaným válečným zločincem pocházejícím z této země.