Volby
Za německou AfD kandidují "estébáci"

Německá krajně pravicová strana Alternativa pro Německo (AfD) zařadila na kandidátní listinu pro parlamentní volby i některé příslušníky a spolupracovníky bývalé východoněmecké tajné služby Stasi. Podle některých politologů je to jen další důkaz sbližování krajní pravice a levice v Německu.

Jedním z kandidátů AfD v parlamentních volbách v kraji Harz je Frank-Ronald Bischoff (69), který byl podle německých médií nejen mocným členem komunistické nomenklatury v bývalé Německé demokratické republice, ale také placeným spolupracovníkem Stasi. Bischoff pracoval v časech socialismu jako člen krajské rady tehdejšího kraje Halberstadt a jako takový mimo jiné posuzoval žádosti o vycestování mimo hranice Německa.

Zároveň s největší pravděpodobností dlouhodobě spolupracoval i se Stasi. Jeho jméno se totiž objevuje na neoficiálním Fipro-Liste, což je německá obdoba Cibulkových seznamů spolupracovníků StB. Podle tohoto seznamu dostával Bischoff za svou práci pro komunistickou tajnou službu roční plat 23 250 tehdejších východoněmeckých marek.

Bischoffovu minulost později deníku Bild potvrdil i německý úřad pro dokumentaci činnosti STASI. Podle něj byl Bischoff mezi lety 1977 až 1989 veden dokonce jako "důstojník tajné služby se zvláštním nasazením".

Muže s touto minulostí zařadila krajně pravicová AfD na sedmé místo kandidátky v kraji Harz. A údajně to není úplná výjimka. Na kandidátních listinách AfD figurují podle německých médií nejméně čtyři další lidé vedení na seznamu spolupracovníků Stasi.

Sám Bishoff odmítl zprávy o své kariéře komunistického "aparátčíka" a spolupracovníka tajné služby jakkoliv komentovat. "Nedovedu si představit, že bych někomu ublížil," prohlásil pouze. Ani vedení AfD se zatím k posledním odhalením o minulosti svého kandidáta nevyjádřilo.

Fakt, že za pravicovou Alternativu pro Německo kandidují bývalý spolupracovníci  tajné služby, však není nijak zvlášť překvapivý. Průzkumy veřejného mínění totiž už dlouho potvrzují sbližování na první pohled nesmiřitelných táborů krajní pravice a levice. Podle nedávného průzkumu německého deníku Frankfurter Allgemeine Zeitung (FAZ) přešla k pravicové AfD už šestina voličů strany Die Linke (Levice), která představuje v Německu radikální levici. Voliči a sympatizanti Die Linke mimo jiné požadují vystoupení Německa z NATO a odmítají kritiku socialismu.

AfD zastává výrazně euroskeptické postoje, staví se také proti neřízené migraci a "rozpínavosti" islámu v Německu. Její pozice ale meziročně zeslábla. Loni se preference strany pohybovaly kolem 14  procent, letos před parlamentními volbami dosahují maximálně devíti procent. Velkým sympatizantem AfD je i bývalý český prezident Václav Klaus, který stranu několikrát veřejně podpořil. V srpnu byl dokonce jedním z hlavních řečníků na jejím předvolebním mítinku. Parlamentní volby čekají Německo už 24. září.