Čeští vědci odhalili mechanismus, který pomáhá mozkovému nádoru glioblastomu šířit se do okolní tkáně. Zjistili, že produkci dvou klíčových bílkovin, jež podporují šíření nádoru, zajišťují buňky podobné pericytům. To jsou specializované buňky v okolí malých cév. Výsledky výzkumu, publikované ve vědeckém časopise Brain Pathology, by mohly v budoucnu přispět k vývoji nových léčebných metod. Národní ústav pro výzkum rakoviny o tom informoval v tiskové zprávě.
Glioblastom je jedním z nejčastějších a zároveň nejagresivnějších zhoubných nádorů mozku. Jeho léčba je velmi obtížná, protože nádorové buňky prorůstají hluboko do okolní tkáně, což znemožňuje jeho úplné chirurgické odstranění. V Česku lékaři ročně diagnostikují přibližně 350 nových případů. Průměrná délka přežití pacientů je 12 až 15 měsíců.
"Zaměřili jsme se na výzkum prostředí, jež nádorové buňky v mozku využívají ke svému šíření do okolí. Nachází se podél cév a je složeno z různých typů buněk i nebuněčných složek vytvářejících jakousi podpůrnou síť nazývanou extracelulární matrix," uvedl jeden z autorů studie Petr Výmola.
Vědci z Laboratoře biologie nádorové buňky Ústavu biochemie a experimentální onkologie 1. lékařské fakulty UK se zaměřili na prostředí, které nádor využívá k šíření. Dvě bílkoviny – kolagen I a fibronektin – zde hrají klíčovou roli. Kolagen I vytváří pevnou strukturu, po níž se nádorové buňky snadno pohybují, zatímco fibronektin podporuje vznik agresivnějších forem nádoru. Dosud se nevědělo, které buňky v okolí nádoru tyto látky produkují.
Český tým nyní zjistil, že za produkci těchto bílkovin jsou zodpovědné specifické buňky podobné pericytům, které obklopují cévy a podílejí se například na regulaci průtoku krve. Důležitým objevem je, že tyto buňky nesou na svém povrchu tzv. fibroblastový aktivační protein. Tento poznatek otevírá cestu k cílené léčbě, která by mohla omezit produkci kolagenu I a fibronektinu a zpomalit šíření nádoru.
Vědci z Národního ústavu pro výzkum rakoviny se léčbou glioblastomu zabývají dlouhodobě. V loňském roce spolupracovali s odborníky ze Stanfordské univerzity na vývoji molekulárních sond, které umožňují lepší vizualizaci nádorových buněk. Tato technologie pomáhá neurochirurgům přesněji odstranit nádor a minimalizovat poškození zdravé mozkové tkáně. Výsledky této studie byly zveřejněny v březnu 2024 v časopise Journal of Neurosurgery.