Kdo s koho? Pokrok!

Je té informace všude plno, ale dotazy po její podstatě přicházejí neustále, znovu a ještě jednou. Znějí podobně: jak je možné, že se píše „kdo s koho“, a ne „kdo z koho“, když přece (následuje argument obvykle z kloubů vymknutý typu „to má být sedmý pád, a tedy tam má být ,z‘“).

Skutečně, „kdo z koho“ je omyl stejně oblíbený jako třeba „vyjímka“. Ne že by se to slovní spojení objevit nemohlo: větu „to by mě zajímalo, Karle, kdo z koho tady dříve zešílí“ si lze představit, stejně jako „kdo z koho dřív vymlátí duši“ o rozhovoru Mikea Tysona s kýmkoli nebo v nějaké podobně hřejivé situaci.

Stejně znějící výraz ve smyslu souboje jednoho proti jednomu, na jehož konci musí být znám vítěz i poražený, však je skutečně „kdo s koho“. Čeština na skřipci zde funguje pouze jako prostředník vysvětlení jazykové poradny Ústavu pro jazyk český Akademie věd ČR (když jsme u toho, jakou jinou poradnu by takový ústav měl mít?). „Pokud máte nutkání použít spíše předložku z, nepodléhejte mu. Nejde totiž o druhý pád, se kterým se předložka z pojí, ale o starobylý pád čtvrtý. Takto použité s se dnes vyskytuje pouze v knižních výrazech kdo s koho a být s to,“ praví povolaná instituce. Tak.

A proč pokrok? Protože když někdy v půli loňského roku řešila stejný problém mladá dáma provozující půvabně svěží blog www.ngvadi.bloguje.cz, šla na to stejně jako Čeština na skřipci: přes vševědoucí vyhledávač Google. Ten našel 43 tisíc použití „kdo s koho“ oproti 51 tisícům nesprávných „z“. Totéž vyhledávání zadané na konci minulého týdne však již odhalilo 55 400 správných verzí s „s“ a jenom 40 300 se „z“ (správných či nesprávných). To je důvod k opatrné radosti.