Slova roku 2006

S blížícím se Silvestrem se i frivolnímu sloupku stalo, že pocítil potřebu bilancovat. Co se tedy v uplynulém roce událo na poli českého jazyka?

Nejlepším novým slovem je podle všeho „kapřík“ ve významu tisíc korun, jejichž původ a účel mají zůstat veřejnosti utajeny. Protože však kapříkův strmý mediální vzestup začal již v roce 2005 (ač jeho popularita dosáhla vrcholu až loni), je třeba se podívat i po konkurenci.

Dalším kandidátem na celkové prvenství je bezesporu slovo „šibal“. Slovník spisovné češtiny uvádí, že to znamená „šprýmař, čtverák, taškář“. Jak však víme od expremiéra Paroubka („pokud se objeví nějaký další šibal v sociální demokracii, bude vyloučen“), v moderním smyslu to slovo nahrazuje již zastaralé „gangster, zločinec, podvodník“.

Jiným pěkným novým slovem je „přeběhlík“. Označuje poslance, jenž opustil svůj stranický klub, přičemž existuje možnost, že by hlasoval s druhou stranou. Tomu se obvykle říkalo zběh neboli dezertér a dnešní realita by spíše ospravedlňovala výraz „nedopřeběhlík“, ale slovo je tu a nic s tím neuděláme. (V této souvislosti se také občas říká slovo „melčák“; co přesně znamená, neví nikdo - což je součástí problému.)

Významové posuny zaznamenaly výrazy langer a paroubek, jež se z původních vlastních jmen proměnily v diagnózu. Nesmyslem roku je označení jazyka, jímž se podle Lidových novin mluví v Nizozemsku, totiž nizozemština (čekáme na rakouštinu, švýcarštinu a obě kanadštiny).

A konečně Zlatý skřipec získává za celoroční přínos Češtině na skřipci - vydržte - ano, kdo jiný než Pavel Čapek, muž, jehož verbálním projevem podkládá Česká televize přenosy fotbalových zápasů.