Tchaj-wan za posledních 24 hodin ve svém okolí zpozoroval 59 čínských vojenských letadel, devět lodí a dva balóny. S odvoláním na tchajwanské ministerstvo obrany to napsala agentura AFP. Ostrovní stát kvůli manévrům nasadil letadla, námořní lodě a pobřežní protilodní protiraketovou obranu.
"Jde o rozhodnou reakci na zahraniční souhlas a podporu nezávislosti Tchaj-wanu a vážné varování pro tchajwanské separatistické síly," citovala AP mluvčí čínského ministerstva zahraničí Mao Ning. Peking tím odkazoval na Spojené státy, které Tchaj-wan sice diplomaticky neuznávají, nadále jej však podporují v otázce bezpečnosti.
Čína také znovu zkritizovala rozhodnutí amerického ministerstva zahraničí, které v polovině února ze svého webu odstranilo zmínku o tom, že nepodporuje nezávislost Tchaj-wanu. USA tím podle Pekingu vyslaly "vážně míněný signál separatistickým silám usilujícím o nezávislost" ostrova, uvedla AFP.
Čína je nepřátelská síla, řekl tchajwanský prezident
Tchajwanský prezident Laj Čching-te minulý čtvrtek Čínu označil za "nepřátelskou zahraniční sílu" a uvedl, že Tchaj-wan přijal přísnější opatření, aby zabránil podvratné činnosti, kterou Peking provádí prostřednictvím médií.
Peking loni 14. října uskutečnil v okolí ostrova jednodenní vojenské cvičení s rekordními 153 vojenskými letadly, což označil za varování před separatistickými činy Tchaj-wanu. Vláda ostrova manévry odsoudila s tím, že narušují mír a stabilitu v celém regionu.
Čína považuje Tchaj-wan za vzbouřeneckou provincii a za legitimní součást svého území. Podle čínské oficiální politiky "jedné Číny" na ostrově neexistuje samostatná politická entita. Tchaj-wan od roku 1949 funguje de facto nezávisle, má vlastní vládu a volby, zatímco v pevninské Číně pokračuje režim jedné strany.
