Bankovní rada České národní banky (ČNB) dnes po roce přerušila uvolňování měnové politiky, když základní úrokovou sazbu ponechala na čtyřech procentech. Návrh podpořilo pět ze sedmi členů rady, dva usilovali o další snížení sazby o čtvrt procentního bodu.
Guvernér ČNB Aleš Michl označil za hlavní argument pro pozastavení poklesu sazeb setrvalou inflaci zejména u služeb. Podle analytiků bylo rozhodnutí ČNB očekávané a finanční trh na něj reagoval minimálně. Úročení hypoték dnešní rozhodnutí ČNB podle expertů bezprostředně neovlivní.
"Proces dezinflace zejména v sektoru služeb není dokončen. Z těchto důvodů se bankovní rada rozhodla proces snižování sazeb prozatím pozastavit. Cílem je, aby celková inflace byla dlouhodobě stabilizována poblíž dvouprocentního cíle (ČNB)," zdůvodnil Michl dnešní rozhodnutí o ponechání úrokových sazeb beze změny. Dva členové bankovní rady, kteří navrhovali pokles sazeb, podle něj argumentovali slabším hospodářským vývojem v zahraničí, který se může přelít i do české ekonomiky.
"Bankovní rada ČNB dnes vyhodnotila potenciální riziko dalších inflačních tlaků spojených se snížením sazeb o 0,25 bodu jako silnější kartu, než jsou možné stimuly pro ekonomický růst. Vzhledem ke stále častějším hlasům z bankovní rady, že prozatím nemáme nad inflací zcela vyhráno, se dalo očekávat, že převládne tento konzervativní opatrnostní přístup a snaha neudělat unáhlené rozhodnutí," uvedl analytik PwC Dominik Kohut.
Podle hlavního ekonoma Banky Creditas Petra Dufka české ekonomice rizika z prodlení při uvolňování měnové politiky nehrozí. "Hlavním problémem tuzemských firem nejsou sazby, ale nedostatek zakázek na domácím i zahraničním trhu," uvedl.
K příštímu jednání o nastavení úrokových sazeb Michl řekl, že si bankovní rada "nechává všechny dveře otevřené". Podle něj je pravděpodobné, že se bude rozhodovat mezi ponecháním sazeb na čtyřech procentech a jejich snížením. Guvernér ale zdůraznil, že se rozhodování bude opírat o nová data o vývoji hospodářství a o novou makroekonomickou prognózu.
Analytici v příštím roce očekávají obnovení poklesu úrokových sazeb, rozcházejí se ale v očekávání toho, kdy se ČNB k jejich poklesu vrátí.Podle analytika společnosti Akcenta Miroslava Nováka bude rychlost snižování sazeb záviset i na kurzu koruny. "Slabší koruna bude zvyšovat pravděpodobnost, že ČNB bude úrokové sazby snižovat pozvolnějším tempem. A naopak silnější koruna může ČNB nutit snižovat úrokové sazby rychleji," uvedl Novák.
Hypoteční specialistka FinGO Jana Vaisová ČTK řekla, že bezprostřední snížení úroků u hypotečních úvěrů nelze po dnešním rozhodnutí bankovní rady ČNB očekávat. "Banky si drží své marže a do konce roku nepřijdou s nějakým výrazným snížením," uvedla. Dodala, že případné zlevnění hypoték lze čekat až v prvním čtvrtletí 2025. "Průměrná sazba se dostala pod pětiprocentní hranici. V novém roce by se mohla dostat na hranici čtyř procent," doplnila Vaisová. Zlevnění hypoték až ke třem procentům ale zatím považuje za nereálné.
