Česká republika podle představitelů židovských obcí zůstává zemí, kde se židé cítí bezpečně. ČTK to řekl předseda Federace židovských obcí Petr Papoušek, který se dnes v Osvětimi účastní připomínkové akce k 80. výročí osvobození nacistického koncentračního a vyhlazovacího tábora v Osvětimi-Březinka (německy Auschwitz). Pamětní den si svět připomíná v době sílících antisemitských nálad.
Na místo, kde zemřelo přes 1,1 milionu lidí má odpoledne dorazit i britský král Karel III., český prezident Petr Pavel, francouzský prezident Emmanuel Macron nebo německý kancléř Olaf Scholz. Účast podle muzea v Osvětimi potvrdily tři desítky států. Vzhledem k agresi proti Ukrajině není zastoupeno Rusko.
"Situace v České republice je v evropském kontextu zatím pozitivní. Antisemitismus zde nedosahuje takové intenzity jako v mnoha jiných zemích, a židé se u nás stále cítí relativně bezpečně," řekl Papoušek. Dodal, že na rozdíl od jiných evropských zemí nezaznamenali žádné hromadné odchody židů ze země ani rušení členství v židovských obcích z důvodu antisemitismu. "Přesto však nemůžeme přehlížet, že i u nás se projevy nenávisti zvolna zvyšují. S velkými obavami sledujeme situaci v zahraničí a doufáme, že Česká republika zůstane bezpečným místem," doplnil.
Životy téměř všech členů rodiny Mileny Slaninové skončily právě v Osvětimi. Ona osobně holokaust nezažila, narodila v roce 1946. Její rodiče se ale v koncentračním táboře seznámili. Otec si jako písař měl vybrat pomocnici. A zvolil si mladou ženu, která se později stala i jeho manželkou. Už druhou. Ta první totiž pobyt v Osvětimi nepřežila. "Mám obrovský strach z toho, že se na minulost zapomene," řekla ČTK žena, která dnes do Osvětimi ze zdravotních důvodů nedorazila. Připomínkové akce sleduje v televizi.
Podle informací ČTK do Osvětimi z Česka nepřijel nikdo z přeživších. K vězňům osvětimského tábora patřilo také na 50.000 československých občanů - Židů, politických vězňů a Romů. Přežilo asi 6000. Většina už zemřela nebo jsou ve vysokém věku. V roce 2005 se ceremoniálu účastnilo 1500 přeživších z celé Evropy. Před deseti lety jich bylo už jen 300.
I Slaninová má obavy ze sílících protižidovských nálad. Podle ní Židovská obec Ostrava, kde osobně působí, po útoku teroristického hnutí Hamás na Izrael 7. října 2023 zaznamenala dvě žádosti o rušení registrace. "Ti lidé dostali strach. Nechtěli být nikde registrovaní. Během války totiž seznamy pro transporty židů nacistům vypracovávaly právě židovské obce," vysvětlila.
Výročí osvobození vyhlazovacího tábora Osvětim-Březinka je nutné připomínat i podle tajemníka Federace židovských obcí Michaela Pelíška, který se také akce účastní. "Je to příležitost k uctění památky všech obětí holokaustu. Toto místo symbolizuje nejvyšší stupeň zrůdné systematičnosti, s níž byla realizována snaha nacistů vyhladit Židy a další menšiny," řekl s tím, že připomínka těchto událostí je dnes mimořádně důležitá.
"Svědčí o tom, kam až může nenávist vést. Stále zjevnější nárůst projevů antisemitismu na celém světě ukazuje, že tento problém nezmizel," dodal Pelíšek, podle kterého nejde ale jen o ohrožení židovských komunit. "Nenávist vůči jedné skupině by měla být varováním pro celou společnost. Kde se toleruje nenávist, tam je ohrožena demokracie, svoboda a lidská důstojnost pro všechny," uvedl.
Za tragický tajemník označil fakt, že v mnoha částech Evropy dnes židé ztrácejí pocit bezpečí a víru v budoucnost. "Antisemitismus není problémem minulosti – je to aktuální hrozba, která podkopává základy naší západní civilizace a kultury. Tento nárůst eskaloval ihned po útoku Hamásu v roce 2023. Často chybí odvaha a odhodlání to jasně pojmenovat a řešit. Místo toho vidíme snahu zavděčit se všem, což problém jen prohlubuje," uvedl Pelíšek s tím, že pokud se postoj k antisemitismu zásadně nezmění, hrozí, že Evropa přijde nejen o své židovské komunity, ale i o svůj morální kompas.
Sovětští vojáci osvobodili Osvětim 27. ledna 1945. Organizace spojených národů vyhlásila tento den Dnem památky obětí holokaustu. V bojích zahynulo 231 rudoarmějců, než okolo třetí hodiny odpolední otevřeli bránu tábora. "V dálce stály skupiny lidí. Nejprve nechápali, co se děje, pak začali mávat rukama na pozdrav a křičeli. Když vojáci uviděli první vězně, báli se k nim přistoupit, protože se nepodobali lidem," zavzpomínal před lety na osvobození Osvětimi tehdejší nadporučík Ivan Martynuškin z 1. ukrajinského frontu.
Dnešní ceremoniál v areálu tábora je rozdělený do dvou částí. Po 09:00 u Zdi smrti, kde byli někteří vězni zastřeleni, položili zapálené svíčky a věnce zástupci vedení muzea včetně historika a ředitele muzea Piotra Cywińského, který doprovázel i polského prezidenta Andrzeje Dudu. Ten na místě později také promluvil. Dorazilo i několik přeživších. Na sobě měli pruhované šátky připomínající táborové oblečení.
Hlavní akce začne v 16:00 před historickou branou bývalého tábora. Přeživší, oficiální delegace a další účastníci se shromáždí ve velkém stanu, který částečně zakryje původní stavbu areálu. Očekává se účast přibližně 3000 lidí.
