Vláda navrhuje na viceprezidenta Evropské investiční banky (EIB) náměstka ministra financí a někdejšího viceguvernéra ČNB Marka Moru (53). Novinářům to po dnešním jednání kabinetu řekl ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS).
Nominaci projedná sněmovní evropský výbor, poté se k ní vláda znovu vrátí. Funkce by se měl nový viceprezident ujmout 1. října, mandát je čtyřletý. Česko obsadí tuto funkci podruhé.
Podle Stanjury je Mora velmi kvalitním kandidátem.
"Evropská investiční banka je největší veřejnou finanční institucí na světě. Svými investicemi podporuje hospodářské cíle Evropské unie. Z pohledu České republiky je velmi důležitá zejména její aktivita v oblasti financování dopravy, obranného průmyslu a nových technologií. Státy naší velikosti mají s řízením této instituce jen velmi omezené zkušenosti, naposledy nás tam zastupoval před více než 20 lety Ivan Pilip. Doufám, že budu moci zúročit své znalosti jak z evropského prostředí, tak zkušenost z centrální banky a veřejného sektoru,“ uvedl ke své nominaci Mora v tiskové zprávě ministerstva financí.
Evropská investiční banka je institucí Evropské unie, která se specializuje na poskytování dlouhodobých úvěrů. Jejími akcionáři jsou členské státy EU. Dává k dispozici peníze na životaschopné projekty, a přispívá tím k dosažení politických cílů EU. Stanjura dnes uvedl, že loni se Česku podařilo v rámci angažmá v bance domluvit harmonogram, jak se budou střídat viceprezidenti ze skupiny zemí, jejichž součástí je.
Skupina EIB předloni v Česku podpořila projekty za 1,88 miliardy eur (47,5 miliardy korun). Zhruba polovina celkové částky směřovala do rozvoje železniční infrastruktury. V roce 2022 skupina EIB v Česku podpořila projekty za 1,85 miliardy eur (46,8 miliardy korun). Za tři desetiletí působení v Česku dosáhla celková podpora více než 29,4 miliardy eur (743,4 miliardy korun).
Předloni směřovaly programy EIB vedle dopravy na podporu rozvoje malých a středních podniků zejména ve strukturálně znevýhodněných regionech. Investice EIB mířily také do rozvoje obnovitelných zdrojů energie, zejména na modernizaci zásobování teplem v Brně nebo na instalaci solárních panelů na střechách průmyslových objektů.
Nyní třiapadesátiletý Mora v roce 2003 nastoupil do Evropské komise na Generální ředitelství pro ekonomické a finanční záležitosti. Následně působil na úřadu vlády, kde se mimo jiné podílel na přípravě prvního českého předsednictví v Evropské unii v roce 2009. Od roku 2010 působil v Generálním sekretariátu Rady Evropské unie nejprve jako ředitel kanceláře generálního tajemníka rady a od února 2016 jako ředitel pro rozpočet, daně a regionální politiku.
V roce 2017 se Mora stal členem bankovní rady ČNB, od roku 2019 zastával pozici viceguvernéra. V bankovní radě patřil v posledním roce k zastáncům razantního zvyšování úrokových sazeb kvůli rychlejšímu snížení inflace. Šestileté funkční období mu skončilo před dvěma lety, už před jeho koncem v médiích uvedl, že nemá zájem ucházet se o druhý mandát. V dubnu 2023 se stal náměstkem ministra financí.
