Nastupující americký prezident Donald Trump podle experta na mezinárodní vztahy z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy Tomáše Weisse s požadavkem pěti procent hrubého domácího produktu (HDP) na obranu zvyšuje tlak. Chtěl tak šokovat a zároveň zvýšit očekávání toho, co je přiměřené. Weiss to napsal ČTK.
Trump v úterý řekl, že chce, aby členské země Severoatlantické aliance prudce (NATO) zvýšily své výdaje na obranu a dávaly na ni pět procent HDP.
Weiss si nemyslí, že by Trump pět procent očekával, prohlášením ale zvyšuje tlak. "Je to standardní trumpistická taktika obchodníka s nemovitostmi. Přestřelí požadavky, aby šokoval, ale zároveň tím zvýšil očekávání toho, co je přiměřené. Je to úplně normální smlouvání," míní politolog.
Zda je pro členské státy NATO navýšení výdajů na obranu realistické, je podle něj těžké hodnotit. "Jestli si to evropské státy mohou dovolit? To samozřejmě mohou, ale za cenu toho, že ty peníze vezmou odjinud - nebudou mít na investice, nebudou zvyšovat důchody, omezí veřejné služby," podotkl Weiss.
Politicky si to vlády podle něj mohou dovolit jen velmi obtížně. "Nemyslím, že je v současnosti jediný evropský stát, kde by opozice řekla, že na něčem takovém bude s vládou spolupracovat. Naopak to opoziční strany využijí pro získání vnitropolitických bodů," uvedl. Taková je podle něj i dlouhodobá taktika hnutí ANO v Česku.
Druhým problémem podle Weisse je, že i kdyby evropské vlády skutečně daly do obrany tolik peněz, s největší pravděpodobností je nedokážou utratit. "Protože prostě není co za ty peníze koupit. Armádní projekty jsou extrémně komplexní, domlouvají se a soutěží se řadu let a pak se řadu let implementují. Ministerstva sice asi mají v šuplíku schované nějaké projekty, na které nemají peníze, ale určitě ne v takové výši," dodal expert.
Dosavadní cíl výdajů na obranu je pro členy NATO na úrovni dvou procent HDP, ani tak ho všechny alianční státy nesplňují. Loni podle již bývalého generálního tajemníka NATO Jense Stoltenberga ke splnění dvouprocentního cíle směřovalo nejméně 23 z 32 členských zemí, včetně Česka. To v pondělí potvrdilo také české ministerstvo obrany.
Premiér Petr Fiala (ODS) dnes po jednání vlády řekl, že dvě procenta HDP na obranu bude minimální hranice. Realistické je podle něj bavit se o třech procentech v horizontu několika let.
