Americká centrální banka (Fed) podle očekávání ponechala základní úrokovou sazbu v pásmu 4,25 až 4,50 procenta. Informovala o tom v dnešní tiskové zprávě.
Fed zároveň zvýšil svoji prognózu letošní inflace. Spotřebitelské ceny podle centrálních bankéřů vzrostou o 2,7 procenta, ještě v prosinci očekávali celoroční inflaci 2,5 procenta. Bankéři naznačili, že základní úrokovou sazbu letos dvakrát sníží, a to pokaždé o čtvrt procentního bodu, uvedla agentura Reuters.
Předseda Fedu Jerome Powell na tiskové konferenci po zveřejnění rozhodnutí o sazbách prohlásil, že nejistota je v současné době "neobvykle zvýšená". Zároveň je podle něj stále příliš brzy na to, aby se dalo určit dopad amerických cel na inflaci. "Myslím, že s příchodem celní inflace se další pokrok (ve směřování k dvouprocentnímu inflačním cíli) pravděpodobně zpozdí," dodal.
"Poslední ukazatele naznačují, že hospodářská aktivita pokračuje v solidním tempu. Míra nezaměstnanosti se v posledních měsících stabilizovala na nízké úrovni a podmínky na trhu práce zůstávají solidní. Inflace zůstává mírně zvýšená," uvedl Fed v prohlášení. Dodal, že výbor nadále usiluje o dosažení dvouprocentního inflačního cíle a dosažení maximální zaměstnanosti.
"(Zvýšená inflace) vyžaduje obezřetný přístup, neboť případné snížení sazeb by mohlo inflaci znovu rozdmýchat. Na druhou stranu Fed nemůže ignorovat rostoucí riziko oslabení hospodářského růstu, které souvisí s poklesem důvěry spotřebitelů i podniků v důsledku celních hrozeb a vládních škrtů," uvedl analytik Portu Marek Pokorný.
"Tato kombinace přináší obavy z možného nástupu stagflace, tedy toxické směsi vysoké inflace a stagnující ekonomiky. Fed se tak ocitl ve složité situaci, kdy je potřeba vyvažovat mezi bojem proti inflaci a ochranou ekonomického růstu," sdělil ČTK.
Nejistota kolem ekonomického výhledu se podle bankéřů zvýšila. Meziroční míra inflace ve Spojených státech v únoru klesla na 2,8 procenta z lednových tří procent. Zůstala však nad dvouprocentním cílem Fedu. Panují navíc obavy, že Trumpova cla povedou k růstu inflačních tlaků.
"Americký Fed již začíná počítat s dopadem cel, které by měly zpomalit ekonomický růst v letošním roce. Na druhou stranu se počítá s vyšší inflací, a i z tohoto důvodu se nijak neupravil výhled na snižování sazeb v letošním roce," sdělil ČTK analytik XTB Tomáš Cverna.
Fed loni v září v reakci na pokles inflace zahájil snižování úrokových sazeb, aby podpořil domácí ekonomiku. Základní sazbu loni redukoval třikrát, celkem o jeden procentní bod. Na předposledním zasedání, jež se konalo koncem ledna, však snižování sazeb přerušil.
Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) tento týden snížila odhad letošního růstu americké ekonomiky na 2,2 procenta z dříve předpokládaných 2,4 procenta. V příštím roce očekává zpomalení růstu na 1,6 procenta. Spojené státy jsou největší ekonomikou na světě.
